Šok! Tak velký propad českého průmyslu nikdo nečekal

Analýza
Tuzemští ekonomové se předhánějí v tom, jak vyjádřit propad, který v dubnu postihl kvůli odstávkám a restrikcím český průmysl. Průmysl spadl na hluboké dno, propad průmyslu byl opravdu masivní, tvrdý zásah českému průmyslu. To jsou jen některé z titulků komentářů, které včera redakce FAEI.cz obdržela od tuzemských ekonomů.
Průmysl nejvíce stahovala výroba motorových vozidel, která meziročně klesla o 80 %. Foto: Škoda Auto

„Dubnová čísla za průmysl i zahraniční obchod se zapíšou do učebnic, temně. Tak zlý vývoj nečekali ani pesimisté, autoprůmysl se zhroutil o 80 procent,“ sdělil redakci hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Český průmysl v dubnu klesl hlouběji, než se čekalo a stáhl do hlubokého i záporu zahraniční obchod,“ uvedl ekonom Komerční banky Michal Brožka. Důsledky budou podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka katastrofální. „Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ říká.

Průmyslová produkce se v dubnu meziročně propadla o třetinu. K tak výrazné meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispělo odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které pokleslo o dramatických 80 procent.

„Bohužel právě na tomto odvětví je česká ekonomika silně závislá. Navíc kromě problémů ve výrobě existují i problémy s odbytem, protože na trhu klesla poptávka po nákupu nových motorových vozidel,“ upozorňuje Křeček.

Kovanda připomíná, že osmdesátiprocentní zhroucení automobilového průmyslu způsobily odstávky zavedené v rámci boje s koronavirovou nákazou. „Tři klíčové automobilky v ČR – Škoda, TPCA a Hyundai – měly výrobu odstavenu po celý nebo prakticky po celý duben,“ připomíná. Michal Brožka dodává, že „výroba motorových vozidel stála téměř za polovinou propadu celého sektoru“.

Velmi slabé podle ekonoma ČSOB Petra Dufka nebyly jen výsledky výroby, ale i statistiky nových zakázek, které se snížily o 42 %. „Asi nemá smysl příliš rozvádět, že jsou to čísla horší než po Lehmanech, a už vůbec nepřekvapí, že za nimi stojí opět především automobilový průmysl. Je otázkou, zda jde jen o krátkodobý výpadek – tzv. nabídkový šok – nebo jde o začátek trendu, který už brzy ovlivní i poptávkový šok,“ klade si otázku.

„Vzhledem k tomu, že lze o dalším propadu jen spekulovat, budou další přicházející zprávy z průmyslu pod dohledem,“ říká Dufek. Zatím se podle něj dá říct, že naděje vkládané do německého šrotovného se nenaplnily, protože tato podpora směřuje pouze na elektromobily a plug-in hybridy, tedy naprosto okrajovou část trhu. „Jedinou nepřímou podporou pro tuzemské výrobce etablované na německém trhu zůstává avizované snížení daně z přidané hodnoty,“ dodává.

PSALI JSME:
Auta výrazně zlevní. Prodejci aut mlží, aby nevyvolali masové odkládání nákupů

Velmi špatná čísla se čekala

S ohledem na okolnosti není podle Michala Brožka takto špatný výsledek tak velkým překvapením: „Také vzhledem k tomu, jak slabý byl průmysl v Polsku a Maďarsku se čekalo prostě velmi špatné číslo. Otázkou je spíše to, jak rychle bude průmyslová výroba oživovat s tím, jak se provozy začaly znovu rozjíždět.“

Propad průmyslu a výroby aut koresponduje podle ekonomů i s hlubokým deficitem zahraničního obchodu. Ten za duben dosáhl téměř 27 miliard. „Něco takového tu ještě nebylo. A stejně tak i zde je „na vině“ automobilový průmysl, jehož export propadl o 70 miliard korun,“ komentuje statistická data Petr Dufek.

„Pokles importu byl také silný, ale zdaleka ne tolik, aby dokázal vykompenzovat pád exportu. Zahraniční obchod tak bude dohromady s propady investic hlavními brzdami českého HDP,“ domnívá se Brožka z Komerční banky, zatímco Lukáš Kovanda z Czech Fund připomíná, že u obchodní bilance se očekával mírný přebytek ve výši půl miliardy korun.

PSALI JSME:
Ekonomika si osahává dno a inflace brzdí

Hluboký schodek zahraničního obchodu

„Když se nevyrábí, není co vyvážet,“ říká Kovanda: „Vývoz kvůli odstávkám výroby v tuzemském průmyslu a kvůli uzavření firem klesl meziměsíčně o bezmála dvacet procent, meziročně dokonce o skoro čtyřicet procent. Dovoz si meziměsíčně i meziročně pohoršil také, ale citelně méně, totiž o bezmála třináct, resp. 27 %. Hlubší propad vývozu než dovozu se zásadně podepsal na zmíněném hlubokém schodku zahraničního obchodu, který je nejvýraznější minimálně od roku 2005.“

Odstávky se neprojevily jen na výsledcích výroby, ale i ve mzdách zaměstnanců. „Jestliže ještě minulý týden zveřejněná čísla o průměrných mzdách vyznívala pro průmysl relativně pozitivně, dubnové výsledky jsou už diametrálně jiné. Průměrná mzda v největším tuzemském odvětví totiž v posledním měsíci poklesla o 5,6 %, navíc se ve firmách zrychlilo i tempo propouštění,“ dokládá ekonom Petr Dufek z ČSOB.

Fakt, že v dubnu meziročně klesly tržby z průmyslové činnosti o 35,5 procenta, podle ekonoma Štěpána Křečka narušuje finanční stabilitu firem: „Rovněž negativní je strmý pokles hodnoty nových zakázek o 42 procenta. Český průmysl kvůli výpadkům v zakázkách nebude moci naplno využívat své kapacity, což povede k obrovským ztrátám.“

PSALI JSME:
Nálada v tuzemském průmyslu na bodu mrazu. Průmyslníkům vadí slabá koruna

Budou příští měsíce lepší?

„Řada podniků se snaží navázat na předchozí fungování, ale ne vždy to bude možné,“ říká ekonom Komerční banky Michal Brožka. Domnívá se, že na meziměsíční bázi bychom v květnu měli vidět zlepšení. „Hlavní brzdou je omezená zahraniční poptávka,“ připomíná a dodává, že za celý letošek banka očekává pokles průmyslu o 14 % a jeho návrat na předpandemickou úroveň v roce 2022.

Ekonom Lukáš Kovanda odhaduje, že za celý letošní rok průmysl ztratí zhruba dvacet procent. „Problematický je a bude i opětovný rozběh výroby v květnu o červnu a následné zajišťování odbytu v podmínkách silně ochromené domácí i zahraničních ekonomik,“ říká.

Rozsah odstávek byl podle ekonoma Petra Dufka výjimečný a časově omezený, takže další měsíce by mohly být přece jen ve znamení lepších výsledků. „Vývoj poptávky po osobních automobilech však s ohledem na investiční škrty firem i rostoucí obezřetnost spotřebitelů zůstává velmi nejistý,“ dodává jedním dechem.

„Šok do ekonomiky je natolik silný, že Česká národní banka by mohla již tento měsíc přistoupit ke snížení úrokových sazeb na technickou nulu,“ uzavírá ekonom Brožka.

PSALI JSME:
Jak je na tom automobilový průmysl?

Zavřít reklamu ×
  1. Otázkou je, zda se to skutečně zakládá na pravdě. Píše se ledacos, ale pravda je ve skutečnosti jiná.

    • Když to řekl pan Lukáš Kovanda, který se dokáže vyjádřit k čemukoliv, tak to musí být pravda i kdyby trakaře padali.

  2. První krize byla v roce 2008,nyní v roce 2020 a další bude v roce 2030 s nástupem elektrických aut a koncem automobilové výroby v Evropě.

  3. Článek poukazuje na to o čem někteří z nás mluví už dlouho a nikdo to nechce řešit. Jsme banánová republika a náš export je měřen do velké míry tím, kolik u nás vyrobených aut koncern = němci prodají do světa. Když se nedaří rizika se projeví u nás, němcům jen poklesnou zisky.

  4. ANO bude líp..a kdo je proti na toho se pošlou policajti finančák a další..zavřít všechny nevěřící který neuznávají nadčlověka ing.prof.mudr.doc Babiše! Jen jeden vládce vládne všem jen jeden jim všem káže!

  5. hmm čekám na schválení ale stále nic..asi to musí projít cenzurou 😀 čekám trestní oznámení 😀

  6. Přestaňte skákat jak blázni pískají a začněte zas dělat normální jednoduchá a spolehlivá auta pro lidi. Uvidíte, že půjdou na odbyt! Co bylo tak hrozně špatného na malém VW před cca 10 lety?! Žena měla Polo 9N31 s motorem BUD (1.4, 16V), a když pominu fakt, že jsem se do toho vešel jen taktak, tak to auto nemělo chybu – každé svezení bylo řidičsky příjemným zážitkem. Jezdilo to celkem živě, za nějakých 5,3 l/100 km, sedělo to na cestě jak přilepené, brzdilo to na hranici fyzikálních zákonů (byl jsem si absolutně jistý, že tu srnku vezmu, ale zůstaly tam ještě 2 metry). A bezpečné bylo asi dostatečně, protože když v se něm žena (kvůli školácké chybě při řízení) nakonec skutálela 30 metrů ze svahu lesem a z auta zbylo jen autorádio, tak ona – živá a zdravá – vylezla oknem a odkráčela po svých. Kdyby se to auto pořád dělalo, tak bychom ho koupili zase nové. Ovšem z dnešní nabídky si člověk může vybrat akorát tak nějakou ojetinu z doby, kdy auto bylo auto a ne hyperekologický tablet na kolečkách. Takže se v tom koncernu zamyslete, co všecko jste ještě nedávno uměli udělat a jak, a kam se posouváte poslední dobou a proč. Možná v tom objevíte odpovědi na některé otázky, související s „krizí“.

  7. Bohuzel ale zaroven nas potkalo to nejlepsi ..kratkodobe to je spatne ale z dlouhodobeho hlediska? zavrene nechat zavrene a ekonomiku smerovat jinam mimo vyrobu plechovych kramu ktere stejne nemaji budoucnost v soucasne podobe .. rozlozit -lehky prumysl.potravinarstvi -vyzkum-letecky prumysl-vyroba tech celku -podpora domacich proexportnich aktivit ..omezovani vstupu vyrobcu bez pridane hodnoty pro stat ..atd atd …mit ekonomiku zalozenou na pasove vyrobe bez inovaci vyzkumu a slouzit jen jako monootroci pro cizi firmy ..je proste velice spatne.

  8. Nikdo to nečekal? No ekonomové, kteří mají na všechno tabulky a koukají jak vejři když je něco mimo, ti to jistě nečekali. Kdo čekali že si teď bude kupovat auta?

  9. To je odraz dlouhého procesu. Postavit průmysl z 80 % na automobilovém průmysl je hloupost a lehkomyslnost

  10. Hlavně nezapomenou v českém rozkradeném závistivém Kocourkově stěhovat sochy a rýpat do rusáků a do číňanů a budete bez kšeftů už jen čumět a celá světová konkurence svět z vás šašků bude mít akorát srandu…………..

  11. A co jste za duben mohli očekávat? Většina národa seděla doma. Továrny uzavřené. Propad 80% je zcela přiměřený.

  12. Musíme více nakupovat od Penamu, nejvíce prý chutnají koblížky. Přece nenecháme STBáka padnout na tkaničku.

  13. kdyby se to netočilo jen kolem aut,tak by to takoví propad nebyl….jsme národ blbů co umí jen montovat auta a dělat skladníky………úmyslně chtějí zdegenerovat náš národ jen na blbí ovce

Napsat komentář: Rudlik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.