Ještě více než meziměsíční číslo samozřejmě tentokrát zaujme meziroční tempo, které v srpnu překonalo hranici sedmi procent. V tomto případě je ovšem vhodné krotit optimismus s ohledem na nízkou srovnávací základnu, z níž se celkový výsledek vypočítává.
Loni touto dobou docházelo k výraznému útlumu v automobilovém průmyslu, a tak aktuální tempo (+7,2 %) je do značné míry ovlivněno skoro padesátiprocentním přírůstem výroby právě v automotive. Tam se stále ještě dohánějí staré zakázky, které čekaly na potřebné nedostatkové zahraniční komponenty.
Celkové výsledky průmyslu vyznívají pozitivně, avšak hlavní otázkou je, zda tomu tak bude i nadále. Zda se firmám v extrémních nákladových podmínkách podaří získávat nové zakázky a udržet tak výrobu a zaměstnanost.
Pozitivně v tomto směru vyčnívá automobilový průmysl, kterému po červencových dovolených opět jak domácí, tak zahraniční objednávky poskočily meziměsíčně nahoru. Meziroční čísla jsou opět ovlivněna nízkým srovnávacím základem.
Na první pohled by průmyslových zakázek mohlo vše vypadat docela slibně, pokud bychom nevzali v úvahu ceny. Statistiky zakázek se totiž počítají z běžných cen, a jsou tedy ovlivněny výrobní inflací. Ta dosahovala dvaceti procent, a proto devatenáctiprocentní nárůst zakázek by až tolik radosti dělat neměl.
Automobilový průmysl bude zkreslovat celková čísla z průmyslu až do konce letošního roku, stejně jako inflace bude nadhodnocovat nové zakázky. Asi těžko lze očekávat, že se v podmínkách klesající poptávky bude tuzemskému průmyslu dařit expandovat. Za velkými čísly nakonec uvidíme jasné známky útlumu i tohoto odvětví.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
