Spamy obtěžující i jako cesta k účtu

Téměř nepředstavitelné množství 62 biliónů nevyžádaných obchodních zpráv, čili spamů, doputuje ročně do e-mailových schránek po celém světě. Podle studie otištěné v Die Welt rozesílání, prohlížení a mazání těchto mailů ročně obnáší 33 miliard kilowatt energie, což je spotřeba velkoměsta s 2,4 miliony obyvatel. Stížnost na spamy patří také k nejčastější agendě Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který v souvislosti s nevyžádanými obchodními sděleními udělil loni také nejvyšší pokutu.

Ilustrační foto: Pixabay

„Bylo to 480 000 Kč společnosti eMarketing CZ za šíření nevyžádaných obchodních sdělení,“ vysvětluje Igor Němec, předseda ÚOOÚ. „Společnost zhruba rok rozesílala obchodní sdělení v rozporu se zákonem, protože neprokázala, že adresáti poskytli souhlas se zasíláním sdělení ani nebylo prokázáno, že jde o zákazníky společnosti.“

Již z výše uvedeného je zřejmé, co charakterizuje obchodní sdělení zasílaná především mailem, ale také SMS, prostřednictvím sociálních sítí nebo telefonicky. Jedná se o moderní trend marketingu s minimálními náklady, mimořádně vysokou výtěžností, přesným zacílením a prokazatelným měřením úspěšnosti tohoto typu reklamy. Ruku v ruce s moderními trendy a nepopiratelnými přednostmi jde však také vyšší agresivita a narušování soukromí zákazníka, což staví legálně zasílaná obchodní sdělení až na hranu zákona, po jejímž překročení se mění v zakázané a postihované spamy.

Kde je ona zmíněná hranice mezi povoleným a zakázaným? Charakteristika spamu jako nevyžádaného obchodního sdělení je celkem výstižná. Z řady pravidel, jimiž se obchodní sdělení musejí řídit, je první to, že s přijetím zprávy, která podporuje přímo či nepřímo zboží, služby nebo podnikající osobu, musí zákazník předem souhlasit. A to dobrovolně, kvalifikovaně a vědomě.

Není tedy náhoda, že k zajištění tohoto souhlasu používají obchodníci mnohé triky. Nejen, že jsou potenciální zákazníci vyzýváni k souhlasu se zasíláním obchodních sdělení až poté, co byli poprvé osloveni, ale tento souhlas bývá často předvyplněn nebo je uschován mezi obchodními podmínkami či pokyny. „Dokonce jsme se setkali s tím, že prodejce podmiňoval uzavření obchodu v e-shopu tím, že zákazník vyplní souhlas se zasíláním další nabídky. I tento nátlak zákon pochopitelně zakazuje,“ upozorňuje Igor Němec.

Na druhou stranu není nutné žádat zákazníka o tento souhlas pokaždé, když mu chci nabídnout nové zboží či službu. Stačí souhlas na začátku komunikace, pokud se další nabídky týkají obdobného okruhu zboží či služeb stále stejného výrobce. Kontakty pak lze i pomyslně předávat jiným výrobcům, pokud je sdělení koncipováno jako nabídka obdobného zboží a především jsou dodržena pravidla, že odesílatelem je původní nabyvatel souhlasu a je možné jednoduše a zdarma další komunikaci ukončit.

Z tohoto pohledu se zdá nepříliš praktické v poslední době rozšířené nakupování databází klientů, což sice zákon nezakazuje, ale staví již zmíněné překážky – buď bude odesílatelem ten, kdo získal souhlas (a tím právo disponovat kontaktem pro zasílání konkrétních obchodních nabídek), nebo je nutné získat nový kontakt od každého adresáta ze seznamu. Souhlas se zasíláním obchodního sdělení není v žádném případě možné chápat jako paušální nebo udělený předem neurčenému okruhu odesilatelů. Toto pravidlo mimochodem v masovém měřítku porušují telekomunikační a peněžní firmy, které kontakty získané za účelem obchodní komunikace v daném odvětví vzájemně směňují s např. energetickými společnostmi pro jejich nabídky.

Nejlepší prevencí proti záplavě nevyžádaných sdělení je tedy vlastní opatrnost při nakládání s osobními údaji. Hlídat si, komu a za jakých podmínek je sděluji, a každému porušení pravidel se jednak bránit a také sledovat, jakou poštu dostávám, a v rámci bezpečnosti ji v případě pochyb často raději vůbec neotevírám. Nabídka na předražené hrnce nebo nechtěnou dovolenou nemusí být zdaleka to nejhorší, co nás může potkat. Hrozí zavirování počítače, ztráta cenných údajů nebo dokonce vyluxované bankovní konto.

V únoru se českým internetem šířila vlna spamů, jejichž prostřednictvím se podvodníci snažili vystrašit příjemce varovnou zprávou a přitom jim propašovat do počítače virus, jehož pomocí se mohli dostat k internetovému bankovnictví. Podle odborníků šlo o nejen velmi sofistikovaný útok, ale také nebývale masový, protože směřoval k řádově miliónům českých uživatelů internetu.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.