Na šestačtyřicetiletou Ilonu Mančíkovou z Prahy sáhla smrt před třemi lety. Tehdy jí lékaři diagnostikovali na plicích zhoubný nádor. „Začala jsem se zadýchávat, a protože jsem aktivně sportovala, bylo mi to divné a vyhledala jsem pro jistotu lékaře,“ vzpomíná Ilona.
Ukázalo se to jako správné rozhodnutí, které ji dost možná zachránilo život. Po sérii vyšetření se totiž dozvěděla, že má rakovinu plic. Byl to pro ni šok. Nikdy nekouřila a žila zdravě. Genová zátěž se u ní rovněž nepotvrdila, i když oba její rodiče zemřeli v mladém věku právě na rakovinu.
„Nejprve jsem se ptala, proč zrovna já, ale pak jsem začala věřit, že to zvládnu. Měla jsem totiž štěstí, že lékaři objevili nádor ve stadiu, kdy se dal operativně odstranit,“ popisuje Ilona. Na podzim 2021 podstoupila operaci, při níž ji lékaři odstranili část plíce, kde se nádor nacházel – tzv. lobektomii.
Vznik pacientské organizace
Nyní je Ilona třetím rokem v remisi, dochází na pravidelné kontroly k pneumologovi a onkologovi. Dvakrát ročně absolvuje kontrolní CT plic a jednou za rok spirometrii. Po celou dobu je jí oporou její partner, rodina a přátelé, obrátila se rovněž na psychologa. Fyzicky i psychicky se v současnosti cítí dobře.
„Jediný moment, kdy mi tělo připomene, že jsem zákrok podstoupila, je zadýchání při fyzické zátěži, sportu nebo rychlejší chůzi do schodů,“ říká Ilona. „To mě ale nutí stále na sobě pracovat, pravidelně se hýbat, a cvičit dech.“
Vážná nemoc výrazně změnila její přístup k životu, je klidnější, pokornější, více si užívá relativních maličkostí každého dne. „V práci jsem výrazně ubrala. Vyhýbám se stresovým situacím, neberu si příliš úkolů jako dřív, nesnažím se vše stihnout. Snažím se držet hesla ‚všeho s mírou‘,“ svěřuje se.
Na základě osobní zkušenosti se začala Ilona o rakovinu plic více zajímat. A dokonce spolu s dalšími dvěma pacienty založila organizaci Moje plíce, která pomáhá ostatním lidem s rakovinou plic i jejich blízkým, ale organizuje také osvětové kampaně. Všichni tři zakladatelé jsou celoživotní nekuřáci.
„Dnes už vím, že to není zase taková výjimka, bohužel roste počet pacientů s rakovinou plic u nekuřáků, a to i u mladších ročníků. Sami jsme nemocí prošli, a proto jsme se rozhodli naši náročnou životní zkušenost transformovat v něco pozitivního,“ říká Ilona Mančíková.
Počítá se každý týden
V České republice každý rok onemocní rakovinou plic přibližně 6,6 tisíce lidí a téměř 5,4 tisíce na ni zemře. Právě příběh paní Ilony dokazuje, že konec nemusí být vždy fatální. Jak ale připomínají lékaři, léčbu je třeba zahájit v co nejkratším čase. Plicní nádory totiž rychle rostou a metastazují. V tom, zda se pacient uzdraví, hraje roli každý týden.
U příležitosti letošního Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna, specialisté současně připomněli, že část lidí stále na diagnózu a léčbu čeká měsíce. Změnit se to snaží pneumologové, kteří iniciovali program časného záchytu plicního karcinomu. Usilují také o zkrácení cesty pacienta od vyšetření k léčbě „šité na míru“.
„Ačkoliv máme v komplexních onkologických centrech řadu nových léků, které významně napomáhají v terapii pacientů s plicními karcinomy, je pořád klíčové, aby se lidé dostali ke správné léčbě včas,“ řekl Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň, při představování nových metod léčby, u něhož byly i faei.cz.
Svatoň zdůraznil, že zbytečná prodleva může pro nemocného znamenat, že se z vyléčitelného – časného stadia – dostane do stavu, kdy už operace není možná. „Tito pacienti pak mají významně nižší šanci na dlouhodobé přežití,“ varoval lékař.
Dodal, že pacientům, které čeká operace, lékaři nově nabízejí vedle chemoterapie také imunoterapii. Výrazně se tím zvýší pravděpodobnost, že se tumor znovu neobjeví. „Tato léčba vede dokonce k tomu, že se přibližně u třiceti procent nemocných najde při operaci místo nádoru už jen vazivová tkáň,“ uvedl Svatoň.
Ložiska hluboko v plicích
K tomu, aby se pacient rychle dostal k ideální léčbě, je třeba dobře provedená diagnostická bronchoskopie (vyšetření plic zevnitř pomocí bronchoskopu a odebrání vzorku tkáně pro přesné určení typu nádoru – pozn. aut.). Právě na tu se chtějí plicní lékaři soustředit.
„Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr ‚naslepo‘, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká.
Při použití moderních metod úspěšnost diagnózy špatně dostupných plicních ložisek výrazně narůstá,“ vysvětlil Petr Jakubec, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.
Moderní přístroje, jako je například virtuálně nebo elektromagneticky navigovaná bronchoskopie či radiální endobronchiální ultrazvuk, má pouze malá část plicních pracovišť – technika je drahá a stojí řádově miliony korun.
„Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ poznamenal Jakubec, vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Po bronchoskopii vzorek putuje do laboratoře na histologii, což včetně dalších molekulárních vyšetření zabere v průměru dva až tři týdny. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ upozornil Martin Svatoň z Fakultní nemocnice Plzeň.
Zrychlení pacientovy cesty
Plicní lékaři usilují o zrychlení cesty člověka s nádorem od chvíle, kdy navštíví praktického lékaře, až po léčbu ve specializovaném centru.
„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám, například ukazují, že 58 procent pacientů s karcinomem plic čeká na operaci více než šest týdnů – měřeno od první bronchoskopie,“ sdělil Aleš Tichopád z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Podobné to je u radioterapie nebo farmakoterapie.
Zpoždění ale nastává i z jiných příčin – rakovina plic totiž zpočátku nijak nebolí – tiše postupuje, a když pacient zjistí, že se v jeho těle děje něco nekalého, bývá už obvykle „pozdě“. K časnému odhalení nádoru pomáhá už více než rok program časného záchytu rakoviny plic.
Je určen lidem ve věku 55 až 74 let, kteří mají za sebou aspoň 200 tisíc vykouřených cigaret, což znamená, že kouřili či kouří 20 let asi dvacet cigaret denně, nebo deset let přibližně čtyřicet cigaret.
Praktický lékař tyto rizikové osoby posílá k plicnímu specialistovi, který je po prohlídce odesílá na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a ideálně porada takzvaného multidisciplinárního týmu o tom, jaký postup léčby nejlépe zvolit.
„Společně s praktiky jsme v rámci screeningu oslovili 21 028 rizikových osob, k pneumologovi přišlo 9 832 lidí, z toho 6 532 absolvovalo vyšetření nízkodávkovým CT. To zachytilo 211 rizikových nálezů.
U dvaačtyřiceti procent se diagnóza karcinomu plic už potvrdila, u poloviny z nich byl nález v časném, operabilním stadiu,“ řekla primářka Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS.
Plicní lékaři zdůrazňují, že by se péče o pacienty s rakovinou plic měla soustředit do míst, kde fungují takzvané multidisciplinární týmy, složené z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. Zajišťují kvalitní a komplexní péči, zatím se tam ovšem nedostanou všichni lidé se zhoubným nádorem.
