Závěrečné čtvrtletí letošního roku bude ve znamení mezikvartálního poklesu HDP, což platí jak pro eurozónu, tak pro středoevropské ekonomiky stojící mimo euro.
Pokles ekonomické aktivity by měl být ale méně výrazný, než na jaře, dění na poli pandemie a s ním související omezení ale mají na náladu a chování spotřebitelů z podstaty věci nepříznivý vliv.
Indikátor spotřebitelské důvěry v eurozóně dle předběžných výsledků měsíčního průzkumu Evropské komise v listopadu klesl z úrovně -15,5 na -17,6, což je nejslabší výsledek od letošního května. Trh očekával pokles indikátoru důvěry na úroveň -18,0 a zveřejněný výsledek průzkumu tak není překvapivý a zhoršení důvěry bylo o něco méně výrazné, než se čekalo.
Jde o předběžný údaj bez detailů ohledně struktury listopadového indikátoru důvěry a bez výsledků pro jednotlivé země, nicméně lze předpokládat, že se spotřebitelská důvěra zhoršila napříč eurozónou v důsledku vývoje na poli pandemie koronaviru.
Listopadový průzkum signalizuje druhý meziměsíční pokles spotřebitelské důvěry v eurozóně v řadě. Jde o negativní signál pro maloobchodní tržby a pro vývoj spotřeby domácností v závěrečném čtvrtletí letošního roku obecně, zároveň ale nejde o překvapení.
Spotřebitelská důvěra navzdory zhoršování v posledních dvou měsících zůstává výrazně nad svým mnohaletým minimem z letošního dubna, kdy pod tíhou první vlny pandemie indikátor nálady spotřebitelů v eurozóně klesl na úroveň -22,0.
Závěrečné čtvrtletí letošního roku přinese s veškerou pravděpodobností mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny poté, co třetí čtvrtletí bylo ve znamení výrazného oživení. Jestliže ve třetím čtvrtletí vzrostl HDP mezičtvrtletně rekordním tempem 12,6 procenta, tak pro závěrečné čtvrtletní předpokládáme mezičtvrtletní pokles o necelá tři procenta.
Přesto by měl být pokles HDP výrazně mírnější než na jaře, neboť na rozdíl od první vlny pandemie nyní i nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod, zatímco maloobchod a některá odvětví služeb se s druhou vlnou pandemie dokáží díky zkušenostem z jara nyní vypořádat relativně lépe.
Pro srovnání, první vlna pandemie vedla ve druhém čtvrtletí k rekordnímu mezikvartálnímu poklesu HDP eurozóny, o 11,8 procenta.
V říjnu klesl složený indikátor PMI na úroveň padesáti bodů, což v metodice tohoto průzkumu značí meziměsíční stagnaci ekonomické aktivity v eurozóně jako celku. Pro listopad lze očekávat pokles celkové aktivity, neboť pokračující růst aktivity v průmyslu není schopen vykompenzovat zhoršující se situaci ve službách.
Pro celý rok 2020 odhadujeme pokles HDP eurozóny tempem 7,3 procenta, v roce 2021 by ale mělo následovat oživení s celoročním růstem HDP v oblasti čtyř procent. Vývoj na poli pandemie včetně možnosti vakcinace bude pro ekonomickou aktivitu v příštím roce klíčovým faktorem.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
