Srazí Prymula kurs slábnoucí koruny ještě níž? Jeho kroky mohou českou ekonomiku připravit i o stovky miliard

Názor
Koruna citelně oslabuje. Za posledních třicet dní oslabila vůči euru z kurzu pod úrovní 26,10 na dnešní hodnotu nad 27,20 koruny za euro. Česká měna je tak vůči euru nejslabší od konce letošního května. 
Srazí Prymula kurs slábnoucí koruny ještě níž? Kroky nového ministra zdravotnictví mohou českou ekonomiku připravit i o stovky miliard. Foto: vlada.cz

Částečně je koruna obětí masivního celosvětového výprodeje na akciových burzách i měnových trzích. Mezinárodní investoři se v rostoucí míře strachují z neblahých ekonomických dopadů druhé vlny pandemie koronaviru, ale sužuje je také obava ze studené války mezi USA a Čínou či z krachu jednání mezi Británií a EU o uspořádání obchodního vztahu po skončení pobrexitového přechodného období.

Tyto obavy stahují dolů i další měny regionu a ostatně i euro samotné – vůči dolaru. Jenže polský zlotý nebo maďarský forint včera vůči euru oslabily jen zhruba v polovičním rozsahu v porovnání s tím, jak vůči euru oslabila koruna. Polská a maďarská měna ztratily shodně 0,75 procenta, zatímco koruna přišla hned o 1,5 %.

Do slábnutí koruny se tedy promítají nejen mezinárodní faktory, ale i ty ryze domácí. Zejména pak povážlivě se zhoršující epidemická situace. Česko se z jednoho z evropských premiantů první vlny pandemie stalo zemí, o níž už i na mezinárodní scéně vchází v širší známost, že druhou vlnu zvládá ze zemí starého kontinentu naopak takřka nejhůře.

PSALI JSME:
Koruna se po čtyřech měsících vrací nad hladinu 27 za euro

Investoři se obávají, že si znatelné zhoršování epidemické situace v ČR vynutí plošnější ekonomickou uzavírku. Ta by ochromila českou ekonomiku, její výrobní sféru, export i celý zahraniční obchod, což by se nepříznivě podepsalo na koruně. Proto zájem mezinárodních investorů o korunu ochabuje, a ta tak znatelně slábne.

Koruně nesvědčí ani otřesy na domácí politické scéně, zejména pak včerejší rezignace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zatímco Vojtěch mohl být vnímán jako „holubice“, jeho nástupce Roman Prymula je „jestřábem“. A to s ohledem na to, jak bude ochotný přijímat razantní opatření v boji s druhou vlnou pandemie.

Změnu na postu ministra zdravotnictví je třeba číst i tak, že mění priority vlády. Vláda opět jako na jaře může nyní tíhnout k upřednostnění epidemiologických ohledů před těmi ekonomickými.

PSALI JSME:
Ekonomické dopady pandemie koronaviru, včetně její začínající druhé vlny

Prymula je také obecně vnímán jako ministr, který bude mnohem spíše než Vojtěch schopen v rámci prosazování opatření pro boj s neutěšenou situací druhé vlny vzdorovat případnému tlaku premiéra nebo ekonomických, průmyslových či obchodních kruhů.

Jinými slovy, s nástupem Prymuly nepochybně stoupá pravděpodobnost plošnější uzavírky tuzemské ekonomiky. Taková uzavírka by přitom znamenala pro celou tuzemskou ekonomiku obrovské škody. To právě mezinárodní devizoví obchodníci reflektují již nyní tím, že ztrácí zájem o českou měnu.

I pokud by zmrazení ekonomiky nebylo tak plošné a pokud by trvalo přece jenom kratší dobu než na jaře, české hospodářství musí počítat s dodatečnou ztrátou zhruba 270 miliard korun. Výpočet plyne z porovnání scénářů vývoje HDP tuzemské ekonomiky v případě bez a s propuknutím závažné druhé vlny, jak je letos zpracovaly Česká národní banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

PSALI JSME:
Centrální banka úrokové sazby nezmění, ale bude reflektovat rizika

Ekonomika by se totiž v případě třeba dvojměsíční opětovné plošnější uzavírky letos propadla nikoli o 6,5 až 8,5 procenta, jak zní nynější nejčastější odhad, ale o 13 až 14 procent. Předpoklad, že by uzavírka nebyla tak rozsáhlá jako na jaře a trvala kratší dobu, vychází z toho, že nyní je připravenost úřadů, firem i institucí přece jenom na vyšší úrovni než v březnu nebo dubnu, takže i jejich reakce bude účinnější.

V nejpesimističtějším scénáři tak může ztráta ekonomiky z druhé vlny znatelně přesáhnout dokonce i úroveň 300 miliard. A to je samozřejmě ztráta ještě nad rámec letošních ztrát stávajících, vzniklých v souvislosti s dosavadním působením koronaviru.

S další dodatečnou ztrátou by pak bylo třeba počítat v příštím roce. V případně závažnějšího průběhu druhé vlny totiž ekonomika dále klesne ještě v roce 2021, a to zhruba o dvě procenta. Navázala by tedy na onen až 14procentní letošní propad. To oproti stavu, když již druhá vlna neproběhne nijak závažně, takže ekonomika v roce 2021 již poměrně výrazně poroste, představuje ztrátu kolem 550 miliard. Celkový účet za druhou vlnu tak může dosahovat až 900 miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Druhá vlna může českou ekonomiku připravit až o 900 miliard korun

Zavřít reklamu ×
  1. Prymula korunu nesráží, korunu sráží nezodpovědnost většiny lidí, kteří na rozdíl od Němců, Poláků, Slováků, Maďarů a dalších nenosili celé léto roušky, nedodržovali ani základní opatření a poslouchali falešné proroky a amatérské epidemiology z řad zubařů a kardiochirurgů. Tahle letní párty vyjde opravdu draho.

  2. Tenhle bolševický lampasák nás dovede do pěkného maléru.Každej den bude všude.Až někoho přivede do zoufalství a umlčí ho navěky.

  3. Janule, to co jste napsala je hezká prymulovština. Amatérský epidemiolog je i lampasák Pr Y mula, on totiž taky chtěl napřed promořovat a potom co se on a jeho rodinka začala finančně angažovat ve výrobě, schvalování a kšeftech s ,,ochranými prostředky“, tak zázračně prozřel a nyní si dal za úkol zachránit s Burešem další tisíce mrtvých. Moc tu covidovou propagandu ,,žerete“. P.S. Prymulovština je něco jako babišárna, prostě lhát a hlavně že to ,,sype“!

  4. Důchodci a jejich guru Babiš přivedou tento stát k bankrotu. Koronavirus je jen vítaná výmluva na „hospodaření“ Babiše,který tento stát zadluží a tento dluh se stane nakonec nesplatitelný.To jsem zvědav jestli nám budou odpuštěny dluhy jako Řecku?

Napsat komentář: Josef Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.