Přitom Česká národní banka (ČNB) letos prognózuje expanzi čítající pouze 1,9 procenta a ministerstvo financí pak 2,5 procenta. Pro příští rok počítá Evropská komise s růstem 4,4 procenta, zato ČNB jen 3,5 procenta a ministerstvo financí 4,1 procenta.
Pokud přísnější protipandemická opatření vydrží i po podstatnější část právě roku příštího, je mnohem pravděpodobnější naplnění poměrně pesimistického výhledu tuzemské centrální banky, než Evropské komise.
Ze střednědobého hlediska stojí za zmínku, že Evropská komise ve své nynější prognóze očekává rychlejší konsolidaci českých veřejných financí, než s jakou počítala letos na jaře. V roce 2023 totiž podle ní bude veřejný dluh k hrubému domácímu produktu (HDP) činit 46,3 procenta, zatímco ještě na jaře prognózovala 47,1 procenta.
Česko by tak podle Bruselu mělo být v roce 2023 sedmou nejméně zadluženou zemí EU. Česko si tedy další lockdowny dovolit může, včetně obnovení kompenzací restauracím, hotelům či poskytovatelům služeb. Momentálně jsme totiž dokonce šestou nejméně zadluženou zemí v EU.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
krize (nebo spíše situace) 200 – 2010 byla způsobena předluženým jihem. Teď je dluh mnohem vyšší, ale „další lockdowny dovolit si můžem“. To, že na tom nejsme tak špatně jako někdo jiný neznamená, že můžem. Můj pohled