Extrémní, potvrzují vodohospodáři, hydrometeorologové, lesáci. Katastrofální, potvrzují zemědělci. Pár přeháněk to nespraví, ani případně vlahý podzim či sněhová zima. Pršet by muselo víceméně soustavně třetinu roku, aby se vláhový deficit v zemi dohnal.

A co hůř, když už zaprší, voda po vyprahlé zemi rychle odteče. Naplňují se slova ministra životního prostředí Richarda Brabce, který v minulosti opakovaně upozorňoval, že nás čeká extremizace počasí, kdy dlouhodobé sucho střídají rychlé povodně a z celé naší domoviny se postupně stane země podobná polopouštnímu Izraeli.

Velké zdroje vody, přehrady se očividně kazí. Dávno nejde jen o to, zda se tam jít koupat s dětmi nebo ne, protože to nemusí být zdravé kvůli sinicím. Někde už jich je tolik, že s nimi mají problémy už i úpravny pitné vody.

Kde se stala chyba, je jasné: Narovnávání řek (někde se zkrátil tok i o více než třetinu!), přehnané odvodňování, likvidace lužních lesů, a především horečnatá výstavba. Podle zpráv ministerstva životního prostředí je už zabetonováno a zaasfaltováno přes deset procent plochy území Česka.

K vedru a vysušování, respektive odvodňování, přispívají nemalou měrou obří logistická centra, která u nás bohužel rostou i bez vláhy. Nemají zelené střechy, nejsou kolem nich zelené plochy se stromy (těch pár zvadlých stromků to nezachrání) a až v poslední době stavební úřady dbají na to, aby dešťovka byla řešena do záchytných nádrží s přepadem.

Průměrná roční teplota v lokalitách těchto center za posledních patnáct let vzrostla i o tři stupně.

Firmy specializované na vrtání studní potvrzují, že lidé si nechávají studny z běžných pěti až dvanácti metrů hloubit i více než do třiceti metrů a někteří si na pozemcích pro jistotu nechají dělat i vrty dva.

Jistý pozemkový investiční fond začal cíleně kupovat pozemky, na nichž jsou prameny vody. A to s vědomím toho, že ve vlastnictví může mít pouze parcelu, nikoliv však vodu. Ta je věcí veřejného zájmu.

Ministr Brabec v této souvislosti naznačil, že stát bude muset začít měnit i legislativu k vodě, aby si uchránil její zdroje pro všechny. Poté proběhly některými médii titulky, že stát chce zestátňovat lidem studny. Blbost, odvětily úřady. Jde jen o to, aby lidé nebyli sobci, a nenapouštěli si bazény, když jejich sousedům vysychají studny a obecní vodovody jsou na suchu.

Ale člověk nemusí být žádný vizionář, aby cítil, že bude-li časem voda na příděl (jak to už začíná na jižní Moravě), a bude-li jí stále méně, tak k omezování privátního užívání zdrojů vody bude muset v zájmu většiny v nějaké formě dojít. Bez ohledu na politickou orientaci.