Když loni na podzim prezidentův poradce, ekonom Daniel Marek vysvětloval, proč Petru Pavlovi doporučil nepodepsat návrh státního rozpočtu na rok 2025, zmínil také významný nedostatek peněz na garantovanou podporu obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren.
Ministerstvo průmyslu odhadlo, že letos bude zapotřebí zhruba 31,5 miliardy korun na instalace z let 2009 a 2010, ale ministr Stanjura do návrhu státního rozpočtu prosadil částku o 23 miliard nižší – ve výši 8,5 miliardy. A ekonomu Markovi to samozřejmě nemohlo uniknout.
Tento problém se Stanjura rozhodl vyřešit přílepkem k projednávané novele energetického zákona označované jako Lex OZE III, která se primárně týkala akumulace a agregace flexibility, což je pro další rozvoj nestabilních obnovitelných zdrojů a celou tuzemskou energetiku nesmírně důležité.
Stanjurův přílepek zavádí individuální kontroly provozovatelů asi 2,8 tisíce solárních elektráren právě z let 2009 a 2010 (kdy stát nezvládl rozvoj fotovoltaiky, takže se na jejich provozní podporu musí vynakládat desítky miliard korun ročně, pozn. aut.) zatímco dosud se kontrola prováděla plošně pro celý sektor.
Zjednodušeno řečeno: Kdo by přesáhl roční výnos 8,4 procenta, přišel by finanční podporu. Na to právě Stanjura spoléhá. A možná i na to, že se mnozí provozovatelé podpory dobrovolně vzdají, než aby riskovali likvidační pokutu.
Vyplnění příslušného dotazníku pro Státní energetickou inspekci by si totiž například vyžádá spoustu dokumentů včetně faktur třeba i více než 15 let starých, nebo je zapotřebí znát ceny elektřiny několik let dopředu. Kdo by ve formuláři chyboval, mohl by dostat pokutu až 50 milionů korun.
I přes všechny výhrady ze solárního oboru a od opozice sněmovna novelu i se Stanjurovým přílepkem schválila. I když horní komora parlamentu předlohu odmítla a navrhla ustanovení o individuálních kontrolách zrušit, poslanci posléze senátory přehlasovali.
Novela energetického zákona nyní míří k podpisu prezidenta. Těžko si představit, že by hlava státu předlohu vetovala, když nakonec i přes výhrady a doporučení podepsala i státní rozpočet na letošní rok. To ale neznamená, že má Stanjura vyhráno.
Vrácení miliardy z dotací, pokud vůbec nějaké budou, stejně neuvidí, minimálně letos. Zákon totiž počítá s tím, že provozovatelé solárních elektráren bude vyplňovat první kontrolní dotazníky na konci letošního roku. A pak budou mít dva měsíce na případné vrácení peněz.
V reálu tak ve státní pokladně zacinkají až na začátku příštího roku. Stanjurův přílepek tedy letošní fotovoltaickou díru v rozpočtu nezachrání. A navíc je – vzhledem k dosavadním volebním preferencím a podzimním volbám –, velmi málo pravděpodobné, že v tu dobu by Stajura byl ještě ministrem.
Dal bych mu to k náhraďe a je vyřešeno!!!😒😒😒
Tak šéf kasy má díru a né malou ale nic se neděje je to kabrňák !!
Slepenec a jeho rozpočet je fantasmagorie.
A co se stane? Nic.