Šetření ukázalo, že české malé a střední podniky podnikají první kroky k digitalizaci, ale čelí mnoha překážkám, včetně nedostatečné podpory státu. Využití technologií, jako je umělá inteligence (AI) nebo cloudové služby, zůstává často výsadou větších firem.
Menší podniky se spíše soustředí na jednodušší a praktická řešení, která mají přímý dopad na jejich každodenní činnost. Často také nerozumí „IT jazyku nabídek“ a nejsou schopni se v nich zorientovat.
Téměř polovina (49 %) českých malých a středních podniků již plně digitalizovala procesy spojené s účetnictvím a fakturacemi. Jen šest procent firem tento krok nezvažuje. Naopak oblasti jako řízení lidských zdrojů (HR) a e-commerce zůstávají méně digitalizované, přičemž u malých firem až 46 procent z nich neplánuje využití digitálních nástrojů pro HR.
Kyberbezpečnost na vzestupu
U malých a středních podniků je naopak na vzestupu kybernetická bezpečnost. Celkem 35 procent středně velkých firem již implementovalo digitální technologie pro ochranu dat a dalších 33 procent je aktuálně zavádí. U menších firem jsou čísla nižší – kyberbezpečnostní opatření zavedlo 21 procent firem, což ukazuje na rozdíl v prioritách i finančních možnostech.
„Zde je situace na trhu práce dlouhodobě stejná, je nedostatek IT odborníků. Trend přesouvání této oblasti do úrovně externích služeb je řešením, ale vždy to souvisí s ochotou financování, respektive poměru rizika možných ztrát či ochrany dat, systémů,“ uvedl místopředseda představenstva AMSP ČR Pavel Vokáč.
Dodal, že nedostatek odborníků je i ve specializovaných IT firmách, takže „čekací“ doba bývá dlouhá. „Na druhou stranu faktory jako odpor zaměstnanců, málo informací, nejasná strategie, malá podpora managementu – to jsou nástroje zcela v rukou firem, velkou část zvládnou i bez vysoce specializovaných odborníků v IT,“ dodal Vokáč.
Podle pravidelné analýzy české společnosti ComSource počet i intenzita DDoS útoků na tuzemské firmy klesly v říjnu po několikaměsíční stagnaci na jednu z nejnižších úrovní za poslední roky.
Potvrzuje se tak nastavený trend, že útočníkům již většinou nejde o plošné zahlcení celé infrastruktury, ale soustředí se na specifické útoky, především na kritickou infrastrukturu státu.
„Útočníci se zaměřují zejména na aplikace a útočí ze serverů v evropských a amerických datových centrech, ve kterých se jim evidentně daří pronajímat prostory. Takové útoky jsou efektivnější a na první pohled i hůře odhalitelné,“ řekl Jaroslav Cihelka, expert na kybernetickou bezpečnost a spolumajitel společnosti ComSource.
Umělá inteligence se rozmáhá
Právě kyberbezpečnost je spolu s účetnictvím a fakturací nejčastější oblastí, kde firmy zavádí digitální technologie. „Toto zjištění potvrzuje skutečnost, kterou vnímáme rovněž jako zásadní při poskytování našich bankovních služeb prostřednictvím internetového či mobilního bankovnictví,“ uvedla Blanka Svobodová, která je zodpovědná za korporátní strategii a financování v Komerční bance.
„Tedy propojení s firemními ERP systémy a využívání nejmodernějších bezpečnostních protokolů či šifrovacích technologií pro zajištění maximální bezpečnosti před stále četnějšími podvody či kybernetickými útoky,“ vysvětlila Svobodová.
Až 45 procent podniků vůbec neuvažuje o zavedení cloudových technologií. Jako hlavní důvod firmy uvádějí, že je zatím nepovažují za potřebné (28 %) nebo spoléhají na vlastní servery (15 %).
„Firmy stále často spoléhají na vlastní servery nebo cloud nepovažují za potřebný. Opačný trend je možné pozorovat u umělé inteligence (AI), která je nejčastěji využívána pro automatizaci a analýzu dat. Ovšem stejně tak, jako u cloudových technologií se stále firmy obávají vyšších nákladů a nejistých přínosů“, řekl Jan Kodet, spoluzakladatel společnosti PKF Apogeo Systems.
AI již implementuje nebo plánuje zavést 36 procent podniků, především pro automatizaci procesů (31 %) a analýzu dat (30 %). Naopak 36 procent firem o AI vůbec neuvažuje, především kvůli obavám z nákladů a přínosů. Financování těchto kroků je převážně z vlastních zdrojů.
„Typickou motivací malých a středních podniků jsou ryze praktické přínosy, a to zejména zvýšení efektivity a produktivity za současně snížených nákladů. Jinak to firmám dává jen malý smysl – návratnost investice je jeden z prvořadých kritérií při jejich rozhodování,“ uvedla Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR.
Státní podpora? Nedostatečná
Téměř dvě ze tří firem hodnotí státní podporu digitalizace jako nedostatečnou. Malé podniky kritizují především byrokratickou zátěž a složitost komunikace s úřady. Průzkum ukázal, že orientace v nabídkách je pro menší firmy velice složitá a obtížná.
„S digitalizací jsou spojeny nejen finanční náklady, ale i určitá znalostní úroveň. Ne vždy jsou nabídky dodavatelů srozumitelné. Téměř polovina malých firem se v nabídkách orientuje velmi obtížně nebo vůbec, pro dalších 40 procent je to dost složité a moc jim nerozumí,“ konstatoval Evžen Reitschläger, člen dozorčí rady AMSP ČR.
Proto je podle něj pochopitelné, že se malé firmy bojí, respektive jsou velmi opatrné investovat vyšší částky do něčeho, čemu vlastně ani úplně nerozumí. „U firem větších, které mají i své IT oddělení, se tento problém ale objevuje také, a to dokonce v celých 25 procentech, uvedl.
„Lze tedy konstatovat, že pro rychlejší digitální transformaci musejí dodavatelé digitálních technologií najít řešení, jak potenciálním uživatelům vysvětlit v jednodušší formě jejich řešení,“ dodal Reitschläger.
„Průzkum podtrhuje současný trend, kdy většina malých a středních podniků vnímá potřebu digitalizace, zároveň jsou zde přetrvávající obavy a překážky,“ uvedl René Samek, ředitel Odboru inovací v agentuře CzechInvest.
„Digitalizace je však nezbytností, a to nejen z pohledu zvýšení efektivity či snížení nákladů, což si podniky uvědomují, ale i vzhledem k nedostatku pracovních sil na trhu. Naším cílem je zvyšovat povědomí o přínosech digitalizace podnikatelského sektoru a překonávat bariéry technologické transformace,“ doplnil.
Pouze 12 procent podniků má přitom jasně definovanou digitální strategii, přičemž větší podniky jsou v této oblasti dál než malé. Zatímco téměř 20 procent středně velkých firem již strategii zavedlo, u malých podniků je to pouze pět procent. Nicméně 41 procent menších podniků na strategii pracuje, což naznačuje pozitivní trend.
Výsledky aktuálního průzkumu AMSP ČR potvrzují mj. v listopadu zveřejněné výsledky průzkumu poradenské společnosti PKF Apogeo. „Meziročně se výrazně zvýšilo množství firem, které by ze strany státu uvítaly větší podporu automatizace a AI. Loni to bylo 18 procent, v letošním průzkumu je to už 45 %,“ řekl k výsledkům šetření managing partner firmy Tomáš Pacovský.
