Stát se chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Je to dobře, ale mohl být velkorysejší

Názor
Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš včera uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
Stát se chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podmínkou pomoci je ovšem to, aby se nájemce dohodl s pronajímatelem na slevě. Pokud například nájemce běžně – mimo nouzový stav – pronajímateli platí 18 tisíc korun měsíčně, nyní by mu zaplatil pouze šest tisíc, přičemž dalších šest tisíc by pronajímateli zaplatil stát, resp. tedy daňový poplatník. Pronajímatel by tedy získal dvě třetiny běžného nájmu, zatímco nájemce by uhradil pouhou třetinu běžného nájmu.

Další podmínkou je pochopitelně to, že se musí jednat o nájemce z řady těch podnikatelů, jimž stát kvůli koronaviru takříkajíc „zavřel krám“, tedy znemožnil provozovat běžnou podnikatelskou činnost, ať už jde o provoz hospody, obchůdku nebo třeba kadeřnictví.

PSALI JSME:
Odklad nájmů? Další zbytečná regulace ze strany státu

Z ekonomického hlediska lze takové opatření vítat, neboť zasaženým podnikatelům umožní zadržet část likvidity, v našem příkladu konkrétně dvanáct tisíc korun měsíčně. Fakt, že poškozený podnikatel uhradí na nájemném třeba právě šest tisíc měsíčně místo osmnácti tisíc, mu umožní lépe čelit současné nelehké situaci, kdy je jeho podnikání buď zcela znemožněno, nebo výrazně omezeno.

Na podpoře takto decimovaného podnikatele se ovšem podílí pronajímatel, takže stát, resp. daňový poplatník nepřebírá veškeré záchranné plnění. Stát mohl být přece jenom velkorysejší a podílet se na záchraně nikoli z jedné třetiny, ale z poloviny, protože takto vyvolává tlak na pronajímatele, aby se na pomoci citelně podílel. Veřejné zdroje by to stálo místo tří miliard miliardy čtyři, což je zcela snesitelný dodatečný náklad vzhledem k pozitivnímu přínosu navýšené likvidity dotčených podnikatelů.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Hobbymarkety plné lidí, ale obchodní centra zavřená. To je nefér, zlobí se firmy

Zavřít reklamu ×
  1. Tak to se tedy povedlo. Tomu říkám vyrovnání podnikatelského prostředí – hlavně ke vztahu k EET. Jak k tomu přijdou podnikatelé, kteří prostory k podnikání vlastní?

  2. Stejná logika jako odpis hypotečního úroku a odpis penzijního spoření a odpis životního pojištění. Někdo nemovitost už vlastní a někdo na hypotéku nedosáhne. Někdo nemůže spořit tolik,aby dosáhl na odpis penzijka(např. děti apod.). Není to jen v ČR.Je to systém kdy daně platí teoreticky všichni a prijmově silnější a bezdětný méně. Navíc náš typický znak obejdi co se dá vystihuje „S poctivostí leda pojdeš. „

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB