Statisíce žen a mužů se bojí jít domů. Kvůli domácímu násilí

Je to větší problém, než si mnozí připouštějí. S psychickým či fyzickým násilím od partnera má osobní zkušenost každá pátá žena v Česku. Další lidé o něm slyšeli – buď v rámci své rodiny, nebo v širším okolí. Domácí násilí se ale nevyhýbá ani mužům, i když v daleko menší míře.
Obětmi domácího násilí jsou častěji ženy než muži. Ilustrační foto: Ilustrační foto: Depositphotos.com
Obětmi domácího násilí jsou častěji ženy než muži. Ilustrační foto: Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ukazují to výsledky průzkumu, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla agentura STEM. Šetření, kterého se zúčastnila více než tisícovka dotázaných, ukázalo, že nepříjemnou zkušenost mají častěji ženy (22 %) než muži (12 %).

„Partnerské domácí násilí je závažný problém. V České republice se tři procenta dospělých bála jít v posledních dvanácti měsících domů kvůli domácímu násilí,“ konstatovala Kateřina Duspivová, analytička STEM.

Dodala, že jde o alarmující výsledek. „Odhadem jde totiž o 260 tisíc dospělých, kteří nevnímají domov jako bezpečné místo. Zároveň každý druhý dospělý v České republice minimálně slyšel o někom, kdo se v této nepříjemné situaci nachází,“ uvedla analytička.

S partnerským domácím násilím se v Česku ve svém životě osobně setkalo 17 procent Čechů a Češek. Výzkum dále ukázal, že u někoho v rodině se s tímto typem domácího násilí setkalo 21 procent osob.

Ženy se setkávají s partnerským domácím násilím častěji. Přibližně každá pátá (22 %) má osobní zkušenost s partnerským domácím násilím, u mužů má tuto nepříjemnou zkušenost každý zhruba desátý (12 %).

Osobní zkušenost

U někoho v rodině uvádí tuto nepříjemnou zkušenost 25 procent žen, muži zkušenost někoho v rodině reportují v 17 procentech případů. Důvodem může být podle autorů průzkumu vyšší všímavost žen i větší pocit důvěry, s níž se mohou oběti obracet častěji na ženy ve svém okolí.

Zkušenost s domácím násilím ze strany druhého z partnerů přiznávají častěji lidé s nižším vzděláním. Ve skupině osob se základním nebo středním vzděláním bez maturity uvádí tuto zkušenost 21 procent osob, ve skupině osob s vysokoškolským vzděláním je to 15 procent.

V rodinách, které jsou hůře ekonomicky zajištěné, potvrdilo osobní zkušenost s partnerským násilím 25 procent respondentů, zatímco v dobře zajištěných domácnostech je to 12 procent. I v případě vysokoškolsky vzdělaných a lépe zajištěných domácností jde podle průzkumu o alarmující čísla.

Šetření agentury STEM se věnovalo rovněž i jednotlivým druhům domácího násilí, s nímž se lidé setkali osobně, nebo u někoho v rodině. Nejčastějšími formami jsou psychické (25 %) a fyzické (24 %) násilí. Až pak následuje kontrolující jednání (18 %) a ekonomické násilí (13 %).

Se sexuálním partnerským násilím má zkušenost sedm procent Čechů a Češek – u sebe, nebo u někoho v rodině. Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, že lidé se stále ostýchají se někomu se sexuální formou násilí svěřit, protože se obávají stigmatizace.

Odebrání zbraně

Od poloviny loňského roku platí novela občanského zákoníku, respektive nový zákon o domácím násilím, který přesně definuje tento jev. Stanovuje například nové povinnosti pro soudy, nebo policii.

Soudy třeba musí při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů přihlédnout k tomu, že se jeden z nich dopouštěl domácího násilí. Prodlužuje se také doba takzvaného vykázání z 10 na 14 dní, přičemž policie musí vykazované osobě odebrat zbraň – pokud ji vlastní.

„Zavedení definice domácího násilí přispěje k ujasnění toho, co jako společnost považujeme v blízkých vztazích za nepřijatelné chování,“ sdělila tehdejší zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

„Za zásadní považuji zavedení povinnosti policie při vykázání vždy zabavit zbraň a zakotvení povinnosti soudů při rozhodování o svěření dítěte do péče zohledňovat, zda se některý z rodičů nedopouštěl násilí,“ dodala.

Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Zavřít reklamu