Problémem není ani tak výše, jako spíše soustavný nárůst tohoto dluhu způsobený permanentními deficity státního rozpočtu. Od začátku roku 2020 až do konce letošního června stát vytvořil schodek -1,6 bilionu korun, na který si musel primárně vypůjčit na finančních trzích a za nějž musí i platit úroky.
Státní dluh se tak od začátku covidu v podstatě už zdvojnásobil. A s deficity ve stovkách miliard ročně se počítá i v rozpočtech pro další roky. Zadlužení Česka a s ním spojená dluhová služba bude proto i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší.
Úroveň zadlužení ČR zůstává v porovnání s většinou zemí EU nízká. Relativní úroveň dluhu však v posledních dvou letech výrazně vylepšila inflace zvyšující hrubý domácí produkt (HDP) ve jmenovateli tohoto poměru.
S inflačním efektem u HDP už ovšem letos nelze počítat, a doufejme že ani v dalších letech. Státní dluh je největší součástí veřejného dluhu, protože zadlužení obcí a krajů je na rozdíl od státu v podstatě zanedbatelné.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
„Zadlužení Česka a s ním spojená dluhová služba bude proto i nadále svižně narůstat, dokud se hospodaření státu výrazně nezlepší.“
Fakt jde o hospodaření státu? Letos by stačilo neinvestovat třeba do dálnic a deficit by byl menší o 120 mld Kč. Úroky za dluhy minulých vlád jsou letos 95 mld Kč.
Výši deficitu SR je určuje zejména rozsah sociálního státu, na který prostě nemáme, ekonomika na něj nevydělá. Dalším prvkem je příliš mnoho úředníků na kvalitu a rychlost služeb, které stát poskytuje.