Státní komerční banka je ekonomický nesmysl

Názor
Komunisté už delší dobu volají po zřízení státní komerční banky. S blížícími se volbami svůj tlak v této věci stupňují, hmatatelné kroky vedoucí k vytvoření banky představují jednu z podmínek jejich další tolerance současné vlády hnutí ANO a ČSSD.
Státní komerční banka na přání komunistů je ekonomický nesmysl, smysl může mít jen banka rozvojová. Předpokládané citelné ztráty státní komerční banky by platili obyčejní lidé z daní. Ilustrační foto: Pixabay.com

Předseda komunistů Vojtěch Filip nyní aktivněji než kdy jindy veřejně požaduje vznik „banky komerčního typu v rukou státu“. Podle něj je pro ekonomiku ČR „důležité, aby stát vytvořil banku, kterou může ovládat a která by tlačila konkurenčním způsobem na zahraniční vlastníky bank, kteří v České republice operují“.

Filipův návrh postrádá ekonomickou racionalitu. Tuzemský bankovní sektor patří k nestabilnějším v EU. A také k nejodolnějším. Navíc už nyní na něm přetrvává poměrně ostrá konkurence. Některé z menších bank musely proto v uplynulých letech z trhu odejít. Těžko si lze představit, že stát by uměl provozovat banku, která by v tomto vysoce konkurenčním prostředí obstála.

Samozřejmě, mohla by obstát třeba prostřednictvím dotací. Pak se ale smazává výhodnost pro občana, kterou se komunisté zaklínají. Došlo by akorát k tomu, že jedna skupina občanů bude proti své vůli platit jinou skupinu občanů. Skrze státní banku.

PSALI JSME:
Stát chce utrácet, ale jen nařizuje, kdo mu má co dát

Například tak, že druhá skupina občanů by získala výhodně úročený úvěr. Měl by nižší úrok, než za jaký stejnou půjčku nabízejí komerční banky na tržní bázi. Vzhledem k ostré konkurenci, která na trhu panuje, by to ovšem znamenalo, že aby byla půjčka opravdu výhodná, musel by ji částečně dotovat stát. Tedy daňový poplatník.

Příjemce úvěru od státní komerční banky by jej tedy získal velmi výhodně – výhodněji, než jak to umožňuje trh, přičemž by však takové půjčování bylo pro banku ztrátové nebo alespoň dlouhodobě finančně neudržitelné. Vzniklou ztrátu nebo destabilizující situaci by nesanoval nikdo jiný než stát, tedy daňový poplatník.

Zatímco jedna skupina občanů by získala výhodný úvěr, druhá skupina občanů by jeho výhodnost zaplatila. Ze svých daní, které by pokryly dotaci nutnou k zajištění oné výhodnosti. Stát sám totiž prakticky žádné peníze nevydělává. Veškeré peníze, které má, má buď z daní, nebo z dluhu, který ovšem není ničím jiným, než budoucími daněmi.

PSALI JSME:
Kdo ve skutečnosti zachraňuje české živnostníky? Vláda to není…

Smysl má hovořit nikoli o státní komerční bance, ale o státní rozvojové bance. Ta by ovšem nebyla přímou konkurencí stávajícím bankám komerčním. V rámci Národní ekonomické rady vlády se vede debata o státní rozvojové bance již delší dobu.

Pokud bude její koncept takový, že pod jednu střechu dostane nyní roztříštěné instituce, pak může představovat účinnější, a přitom také levnější státní podporu ekonomiky. Právě i proto, že by s jejím vznikem synergicky postupně vymizela ona roztříštěnost.

Státní rozvojová banka by mohla být budována nejprve okolo či na základě Českomoravské záruční a rozvojové banky, která již disponuje bankovní licencí. Postupně by se pak kompetence státní banky rozšiřovaly prostřednictvím integrace s jinými státními institucemi, jako je Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) nebo Česká exportní banka.

Zřízení státní banky ČR, obdoby německého KfW, francouzské Caisse des depots+bpi nebo italské Cassa de Prestiti e Depositi může zajistit české ekonomice dlouhodobé pozitivní účinky a systematickou podporu přednostně, avšak ne exkluzivně, v oblasti malých a středních podniků.

PSALI JSME:
Záchranný úvěr Smartwings ilustruje úskalí „zombiefikace“

Jednou z podmínek vzniku takové zastřešující organizace by ovšem mělo být to, že povede k rušení části stávajících příslušných pracovních pozic v uvedených a dalších postupně zastřešovaných státních institucích. Daňový poplatník by měl ve vzniku státní banky vidět zřetelný benefit, například právě v podobě poklesu zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů.

Státní rozvojová banka tak svůj ekonomický smysl mít může, státní komerční banka ovšem nikoli. To je třeba rozlišovat. Nynější tanečky kolem možného založení státní komerční banky a návrhu na její konkrétní podobu, který premiér Andrej Babiš včera komunistům poskytl, jsou tedy pravděpodobně jen předvolebním „rituálem“.

Premiér si chce návrhem, který nenaplní, zajistit to, aby se „vlk nažral, koza zůstala celá“. Tedy aby komunisté měli pocit, že konečně dostávají to, po čem měsíce volají, neztráceli tak dále před voliči tvář a nedělali tudíž „vlny“ stran své další tolerance vlády. Ale zároveň, aby se už nic zásadního v dané věci do voleb „nestihlo“. Aby tedy bankovní systém ČR zůstal nadále bez výraznější změny, celý. Jako ona koza.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bankovní pastičky a jiné letošní novinky

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Trhy tlačí na Fed, aby byl přísnější

Finanční a konkrétně akciové trhy jsou místem, kde se všechny informace světa scházejí na jednom místě a spoluvytvářejí konsensus, který následně určuje ceny komodit, finančních aktiv, nemovitostí apod. Ačkoli jsou …

Vyšší schodek veřejných financí než v roce 2022

Hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2023, které v pondělí představil statistický úřad, nevypadá příliš povzbudivě. Za loňský rok se deficit hospodaření celých financí zvýšil, a to jak nominálně, tak dokonce i …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Letní tábory pro děti už stojí skoro stejně, jako dovolená u moře

Průzkum
Pobyt v chatce nebo ve stanu v českých luzích a hájích je mnohdy srovnatelný s cenou levnějších zájezdů k moři. Třetina rodičů očekává, že si letos za letní tábor pro své děti připlatí k moři. Každý pátý rodič počítá, že za svou dceru nebo syna zaplatí více než deset tisíc korun. Ukázalo šetření společnosti Provident Financial, který mají Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) k dispozici.