V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 miliardy korun nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit.
K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba čtyři miliardy zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.
Z hlediska příjmů státního rozpočtu je vidět mírně vyšší výsledek (+0,3 %), než s jakým stát počítal. Roli v tomto mohly sehrát zejména vyšší než očekávané příjmy z EU a finančních mechanismů (+8,4 %), kdy bez jejich započtení by stát získal celkem o 0,4 procenta méně.
Souhrnné příjmy v roce 2024 dosáhly 1965,4 miliardy korun, což představuje jejich meziroční nárůst o 51,3 miliardy korun (+2,7 %). V souvislosti zejména s mírným ekonomickým růstem a růstem mezd stát letos vybral o 5,5 procenta meziročně více na daních, bez pojistného o 2,8 procenta více.
Procentuálně nejvyšší růst zaznamenaly příjmy na daních z hazardních her, v absolutním vyjádření však hlavní roli sehrály daně z příjmů fyzických osob (+20 mld.) a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (+63,4 mld Kč).
Naopak u korporátních daní si stát meziročně pohoršil o 10,7 miliardy korun, přičemž v letošním roce již mezi příjmy nefigurovaly ani odvody z tzv. nadměrných příjmů.
Z hlediska výdajů státního rozpočtu byla skutečnost naopak mírně nižší (-0,2 %), než jakou stát očekával, ačkoli meziročně došlo k jejich nominálnímu růstu o 1,6 procenta. Celková hodnota vládních výdajů v roce 2024 činila 2236,8 miliardy korun, což znamená nárůst o 34,1 miliardy korun. Meziroční růst objemu výdajů tak byl o 17,2 miliardy korun nižší než růst rozpočtových příjmů.
Z hlediska běžných výdajů došlo k relativně největšímu růstu v případě neinvestičních transferů státním fondům (+39,4 %), absolutně však nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky (+36,6 mld. Kč), kde největší položku tvořily důchody ve výši 24,7 miliardy korun. Za zmínku stojí také růst výdajů na obsluhu státního dluhu, který dosáhl rychlosti 29,5 procenta meziročně (+20,1 mld. Kč).
Z dodatečně schválených 30 miliard korun pomoci po povodních byly uvolněny výdaje celkem za 15,4 miliardy korun, což by po odečtení od skutečného salda 271,4 miliardy indikovalo převýšení původně plánovaného salda (-252 mld.) zhruba o čtyři miliardy korun.
Hospodaření vlády v minulém roce nakonec dopadlo lépe, přesto struktura příjmů a výdajů značí spíše potřebu obezřetnosti do dalších let, a to zejména s ohledem na vývoj mandatorních výdajů.
Vzhledem k naší prognóze vývoje hrubého domácího produktu (HDP) očekáváme, že saldo rozpočtu letos poklesne na tři procenta (vs 3,7 % v r. 2023) a výhledově klesne těsně pod dvě procenta v roce 2027, rizikem však je další politický vývoj a ochota budoucích vlád podíl schodku snižovat.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
