Celkové příjmy státního rozpočtu poklesly za prvních sedm měsíců meziročně o 5,4 %. Nejvýznamnější propad je i nadále ve výběru daně z příjmu právnických osob (meziročně o 29,1 %).
Oproti aktuálnímu plánu státní rozpočet nejvíce ztrácí na DPH, kde chybí 11 mld. Kč. Daňové ztráty však kompenzují nedaňové příjmy z Evropské unie a čerpání rozpočtových rezerv. Celkové příjmy jsou tak o 17,2 mld. Kč vyšší, než s čím počítá plán státního rozpočtu.
Celkové výdaje státního rozpočtu vzrostly za prvních sedm měsíců meziročně o 17,1 %. Aktualizovaný státní rozpočet však počítal s výrazně vyššími výdaji. Nejvíce stát ušetřil na platech státních zaměstnanců, pomalejším čerpáním investičních výdajů a neinvestičních nákupech včetně obsluhy státního dluhu. Celkově tak vydal o téměř 70 mld. Kč méně, než by odpovídalo sedmi měsícům v plánu státního rozpočtu.
Státní rozpočet jednoznačně směřuje k nejhoršímu výsledku v historii. Červencová čísla však ukazují, že dopad krize není tak výrazný, jak se původně očekávalo. Výpadek příjmů státního rozpočtu není tak dramatický, a naopak na výdajové straně stát neutrácí tak, jak si naplánoval. I proto nepředpokládáme, že by státní rozpočet v následujících měsících směřoval k deficitu 500 mld. Kč.
Navíc podle nás vláda v průběhu roku nebude schopna proinvestovat plánované výdaje. Již původní verze státního rozpočtu počítala s rekordní sumou 140,2 mld. Kč. Aktuální navýšení investic na 171 mld. Kč tak podle nás narazí na omezené kapacity tuzemské ekonomiky.
Navíc více než dvouměsíční bezpečnostní opatření podle nás zastavila všechny plánované projekty, čemuž nepomohl ani spor municipalit s vládou ohledně financování. Jejich realizace se tak pravděpodobně přesune do příštího roku. Deficit státního rozpočtu tak skončí letos podle nás kolem 400 mld. Kč.
Celkové veřejné finance by tento rok měly zakončit v deficitu 7,6 % HDP, což by znamenalo o 2,5 % horší výsledek ve srovnání s doposud nejhorším rokem 2009. V roce příštím by pak měl deficit klesnout k 4,7 % HDP zejména z důvodu námi očekávaného oživení ekonomiky. Dluh veřejných financí letos významně vzroste z loňských 30,7 % na 37,8 % HDP. V příštích dvou letech se pak vyšplhá až na 40,9 % HDP a následně začne mírně klesat.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
