Z pohledu meziroční dynamiky tak zmíněné meziměsíční poklesy znamenaly, že růst zpomalil, u celkové produkce z prosincových 10,8 procenta na lednových 8,2 procenta, u pozemního stavitelství z 9,4 procenta na 8,7 procenta, u inženýrského stavitelství pak z 13,7 na 6,9 procenta.
Povzbudivé nejsou ani předstihové indikátory, když orientační hodnota staveb u nově vydaných stavebních povolení klesla meziročně o 28,7 procenta, když dle ČSÚ byl důvodem nízký počet vydaných stavebních povolení. A platí to jak pro novou výstavbu (-29,1 % y/y), tak pro změny v dokončených stavbách (-27,5 % y/y).
V útlumu byl na počátku roku i trh s rezidenčním bydlením. Počet zahájených bytů meziročně spadl o 27 procent, dokončeno pak bylo pouze 1 260 bytů, což znamená meziročně o 41,1 procenta méně; v případě bytových domů je propad dokonce o 53,1 procenta. Lednová hodnota dokončených bytů je nejnižší za posledních téměř osm let.
Přes útlum v odvětví se zaměstnanost zvýšila. Oproti loňskému lednu bylo v tom letošním zaměstnáno ve stavebních podnicích o 0,2 procenta zaměstnanců více, lednový meziroční nárůst průměrné nominální mzdy činil 5,9 procenta.
Nedostatek zaměstnanců stavební firmy reportují dle konjunkturálního průzkumu ČSÚ stále jako největší překážku jejich dalšího růstu (konkrétně to uvedlo 34,2 % respondentů, pozn. aut.). Důvěra v sektoru se nicméně pomalu, ale jistě zvedá. Dle únorového konjunkturálního průzkumu byl sentiment ve stavebnictví nejvyšší od července 2022.
Po loňském celoročním poklesu celkové stavební produkce o 1,4 procenta očekáváme pro letošní rok růst o necelá dvě procenta. Pomoci by měly zejména nižší náklady na financování díky meziročně nižším úrokovým sazbám a s tím související vyšší investiční aktivita.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
