Koronavirová krize doléhá na stavební výrobu postupně, takže zatímco průmysl už se v říjnu 2020 nadějně zotavoval, a při růstu zůstal i posléze v listopadu, stavebnictví zůstalo v hlubokém propadu. Důvodem je zejména právě větší setrvačnost stavebnictví coby sektoru.
Třeba průmysl nebo služby reagují na změny ekonomických podmínek bezprostředněji. Ve stavebnictví se ovšem na druhou stranu tíživěji než v jiných sektorech projevuje nejistota plynoucí z pandemické situace, která vede podnikatele ve stavebnictví, stavební firmy a developery k pozastavování a rušení některých projektů.
Nedostatek pracovní síly pochopitelně tento trend jedině umocňuje, stejně jako jej v listopadu umocňovala druhá vlna pandemie.
Celkově letos stavebnictví ztratí zhruba sedm procent, kvůli poměrně vysoké míře setrvačnosti bude znatelně klesat i v příštím roce, a to o zhruba šest procent. K růstu se vrátí až v roce 2022. Nejistota se odráží například i v meziročně citelně sníženém počtu zahájených bytů.
Tento počet v lednu až listopadu 2020 meziročně klesal o více než sedm procent. Útlum stavební činnosti v oblasti rezidenční výstavby se výhledově projeví dalším omezení nabídky nového bydlení na trhu, což povede k zesílení tlaku na růst cen nemovitostí a následně také nájmů.
Produkce v pozemním stavitelství, mezi níž spadá právě i rezidenční výstavba, letos klesá citelněji než produkce ve stavitelství inženýrském. V inženýrském stavitelství, které zahrnuje například výstavbu či rekonstrukce komunikací, se projevuje investiční činnost hrazená z veřejných rozpočtů. Realizované veřejné investice v oblasti stavitelství ale i tak zatím zaostávají za loňským jarním příslibem vlády, že se z koronavirové krize „proinvestuje“.
Jedním z klíčových důvodů je nekvalitní stavební zákon. Jeho nová podoba by toto měla změnit. Stavební zákon by měl zkrátit povolovací procesy, snížit počet potřebných razítek a umožnit jak v oblasti rezidenčního, tak inženýrského stavitelství pružněji reagovat na nastalou situaci. Vhodný nový stavební zákon tak bezesporu může mít citelný příznivý dopad dokonce i na makroekonomické úrovni.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
kdo není lempl,pořídí si barák sám !!! To jen líné socky pořád ječí,jak je bydlení drahé !!!
No nevím. U nás stojí jen parcela 12 pruměrných ročních platu . A to jste ani nekopl a nezašel za projektantem 🙂
Od toho se samozřejmě odvíjí ceny bytu a starých domu . Upozornuji že jsme pomale 200km od prahy a větší město asi 40km.
40 let jsem neměl dovolenou ani nemocenskou, jsem „líná socka“ ?
hlavne ze se ne pise o tom ze urednici sedi doma radoby na osetrovnem a dostavaji vyplatu! na rodinny dum nemuzu dostat povoleni uz rok. a neni to praha. dela to urad radotin! mor na ne! hamba.
To mě netrápí! Jestli stojí nemovitost 5 nebo 6 milionů….Z nuzné výplaty není možno našetřit ani na „lepší“ auto z bazáru za 100 tis. kč! Budu rád,když protáhnu svoje obstarožní auto na STK……Zas mě hřeje to jak se daří mému chlebodárci co si jenom letos koupil dvě Audi Q7,za 2 roky bude mít jeho syn řidičák a bude další Q7…..Dcera chlebodárce se ukázala velmi skromná a svoje první auto má za 600 tis. kč.Ale jak sama řekla,jak se trochu naučím jezdit i já chci Q7.Vždyť firma na to má a tatínek poslouchá na slovo!