Stravenky prý zdražují jídlo statisícům Čechů. Odbory se pletou

Názor
Ministerstvo financí chce nabídnout zaměstnavatelům, aby místo stravenek dávali zaměstnancům rovnou nezdaněné peníze. Samozřejmě v odpovídajícím množství, tedy v množství limitovaném. Jde o takzvaný stravenkový paušál, který je součástí daňového balíčku pro rok 2021. Ten ministerstvo financí předložilo vládě.
Ilustrační foto: Sodexo

Pokud by stravenkový paušál nakonec prošel, zvýšila by se míra spotřebitelské volby. A to v konečném důsledku svědčí ekonomice jako celku, neboť každý člověk sám nejlépe ví, co s vlastními penězi dělat. Zda je utratit za jídlo v restauraci, či za něco jiného. Proti jsou však odbory, které si stravenkový paušál nepřejí.

Stávající systém stravenek ovšem vede k vážným tržním deformacím a nespravedlnostem. Návrh ministerstva financí je nepříznivou zprávou hlavně pro stravenkové firmy. Obecně by však jeho uvedení do praxe zásadní újmu nezpůsobilo, neboť podnikání těchto firem nepřináší z celospolečenského hlediska žádný výrazný užitek. Vlastně jenom zaplňují prostor uměle vytvořený příslušnou legislativní úpravou a ekonomika by se bez nich snadno obešla. Navíc by se omezily čtyři zásadní nespravedlnosti a tržní deformace, které stravenky způsobují.

PSALI JSME:
Stravenky zrušme, pomůže to celé ekonomice

Zaprvé. Stravenkové firmy žijí v zásadě z provizí. Těch, jež získají od provozovatelů obchodů jako Billa, Albert, Coop či večerek a pochopitelně od restaurací, které poukazy na jídlo přijímají. Provozovatelé restaurací a vedoucí obchodů totiž při směně stravenky za peníze neobdrží od stravenkové firmy celou cifernou hodnotu kuponu, nýbrž částku sníženou nejčastěji o pět až šest procent.

Mnoha restauracím a obchodům se ovšem i přesto vyplácí stravenky přijímat, neboť tak zvyšují vlastní obrat a ztráty mohou dohnat zvýšením cen. Existence cenných poukazů na jídlo tedy vytváří zbytečně pokřivující inflační tlak primárně v sektorech pohostinství a potravinářského maloobchodu.

Zadruhé. Vyšší cenu v restauraci jsou často nuceni platit i ti, kteří stravenky od svých zaměstnavatelů „nefasují“. Těchto zaměstnanců je v Česku asi milion, zatímco na stravování zajištěné zaměstnavatelem – ať už ve formě stravenek nebo závodních jídelen – spoléhají přes tři miliony českých zaměstnanců. Na stravenky lze tedy hledět tak, že přesouvají bohatství od těch, kteří tento benefit nemají, k těm, kteří ano a rovněž, pochopitelně, ke stravenkovým firmám. Při přesunu bohatství od jedněch ke druhým stravenkovým firmám zkrátka něco z toho „zůstává za nehty“.

PSALI JSME:
Stravenkové společnosti zatajují vysoké provize u elektronických stravenek

Zatřetí. V praxi je velmi obtížné získat za stravenku zpět hotovost. To vede k neefektivní spotřebě neboli nákupu, který se děje pouze proto, aby se stravenka využila v plné výši. S nástupem elektronických stravenek sice tato nevýhoda odpadá, ale e-stravenky využívá jen zhruba každý desátý zaměstnanec fasující stravenky. A lze je uplatnit jen v části restaurací. Stále převažují podniky, kde člověk uspěje spíše se stravenkou papírovou.

Jestliže zastánci stravenek vyjadřují dojemnou péči o teplé jídlo ve strávníkově žaludku, které by tam prý bez stravenky nekončilo s takovou pravidelností, je možné vytáhnout podobný – a také podobně úsměvný a zavádějící – argument. Protože se lidé snaží využít stravenky v plné výši, konzumují nakonec více, než by museli, tudíž stravenky přispívají k rozvoji epidemie obezity v ČR.

Začtvrté, z pohledu zaměstnavatele je sice výhodné, že díky stravenkám ušetří na odvodech na zdravotní a sociální pojištění, neboť zaměstnancům vyplácí nepeněžní stravné nepodléhající dani z příjmu. Na druhou stranu musí počítat s vyššími administrativními náklady, které provoz stravenek doprovázejí.

PSALI JSME:
Stravenkovým firmám hoří půda pod nohama. Díky systému vydělávají na jiných podnikatelích

Řadový občan, který má benefit ve formě stravenek tedy na první pohled získává cosi velmi výhodně. Tato výhodnost však při druhém, třetím, prostě podrobnějším pohledu bere za své, neboť, jak známo, „žádný oběd není zadarmo“ a ani jídlo nepadá z nebes. Vyšší ceny v restauracích a obchodech či jistá nepraktičnost cenných poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obrat několika stravenkovým firmám generuje dennodenní konzumace statisíců zaměstnanců. Při takovém poměru – jednotek vůči statisícům – se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají ve společnosti jako margarín na ranní chléb.

Stravenkové firmy v celém zašmodrchaném koloběhu vítězí na celé čáře: Ze stravenek tyjí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy. Je proto logické, že právě ony nejhlasitěji křičí, když vláda nyní přemýšlí, že systém stravenek pozmění. Byl by to dobrý krok. I když ideálním řešením prakticky pro všechny by bylo stravenky zrušit. Vlastně by nás to všechny obohatilo.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Stravenkový paušál přijde stát draho a přinese další rizika

Zavřít reklamu ×
  1. Já jako zaměstnankyně s 40letou praxí, která se za tu dobu dopracovala sotva k průměrné mzdě, si těch stravenek považuji jako jediného benefitu, který dostávám. Dává mi pocit, že můžu s klidným svědomím zajít aspoň občas do restaurace na oběd – pokud tedy není zavřeno kvůli pandemii. Pokud bych místo stravenek dostávala nějaké malé peníze navíc ve výplatě, určitě bych do těch restaurací přestala chodit a zřejmě bych ty peníze užila jinak. – A musela bych zřejmě začít doma pravidelně vařit – uf, uf, radši na něco podobného nemyslet…

    • Možná kdyby jste místo stravenky za 100 kč dostala onu stokorunu do ruky,tak ne jen že do té restaurace nepůjdete..ale po cestě domů si za tu stokorunu koupíte pytlík rýže a jedno celé kuře.kDYŽ TO UVAŘÍTE ZJISTÍTE ŽE MÁTE VEČEŘI,,DRUHÝ DEN OBĚD A JEŠTĚ VEČEŘI A MOŽNÁ JEŠTĚ JEDEN OBĚD,ZÁLEŽÍ JAKÝ JSTE JEDLÍK a zda jste sama,,,JENŽE MEZI TÍM DOSTANETE DALŠÍ DVĚ STOKORUNY,,KTERÉ SI MŮŽETE ODLOŽIT TŘEBA NA DOVOLENOU ČI JAKO ŽELEZNOU ZÁSOBU,,,TAHLE VÁS NUTÍ TU STOVKU DENNĚ UTRATIT…přece nechodíte do práce pro stravenky ,ale pro peníze ne?

      • Mirek :
        Dnes ve většině případů máte stravenkovou kartu,
        kde máte denní limit cca 800,- kč. V řadě krámů to berou klasicky. To znamená, že si ty peníze utratíte jak chcete, krom cigaret a alkoholu si to kuře můžete koupit také. Když máte klasickou papírovou stravenku, tak uděláte přesně to samé, prostě si za ni nakoupíte. V obchodech sice chtějí maximálně pět stravenek, ale je to na domluvě s prodavačem…..
        Tak že buď si jdete v práci na oběd do restaurace, nebo si koupíte oběd do práce. Platíte v obou případech stravenkovou kartou, nebo papírovou stravenkou. Hotově na ruku Vám podnik nikdy nic nedá !!! Stravenky si podnik odepíše z daní !!!! Tak ať nikdo neříká nic o stravenkách !!! Podniky s tím problémy nemají, jsou to jen kecy, aby podnik nemusel nic dávat. Krom toho souhlasím s diskutující paní Jarmilou, je to jedinný benefit, který dostávají zaměstnanci podniků a to ne rozhodně všude !!!

        • Rozumíte psanému textu? Základní otázka:
          Chcete tu stovku v podobě papírku, který můžete směnit jen za určité zboží a jen někde nebo chcete papírek s Kájou IV, který můžete směnit za co chcete? Já rozhodně chci tu druhou možnost.

  2. Odborům to nevadí proto, že 2 za 3 firem operujích se stravenkovým businessem vlastní francouzští odboráři. Takže to vlastně vlastní kamarádi ve zbrani :-))

  3. Měl jsem hodně zaměstnavatelů ale stravenky jsem nikdy nedostal. Většinou je berou jen státní zaměstnanci. Soukormník řekne na stravenky nejsou peníze apak je vidět pan podnikatel jak nakupuje potraviny ve velkém za stravenky.Stravenky zrušit!!!

Napsat komentář: Nick Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.