Americký prezident Donald Trump minulý týden totiž vyhlásil nové sankce na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil. Jsou tedy vážně ohroženy dodávky ropy jižní větví ropovodu Družba, tedy dodávky právě Maďarsku a Slovensku. Maďarský premiér Viktor Orbán už musel připustit, že hledá cesty, jak sankce obejít.
Bude ale muset přesvědčit Trumpovu administrativu, aby udělila výjimku. I když má s Trumpem nadstandardní vztah, pro amerického prezidenta nyní může být důležitější za každou cenu ekonomicky zasáhnout Rusko, takže udělení výjimky není zaručené. Orbán bude s Trumpem jednat ve Washingtonu v druhé polovině příštího týdne.
Pokud Orbán Trumpa nepřesvědčí, Maďarsku i Slovensku by vážně hrozil kritický výpadek v zásobování ropou a palivy, než by obě země nalezly alternativní dodavatele. Dotčeno by ovšem bylo i Česko, zejména jeho východní část, Morava.
Opakuje se situace loňského roku. Tehdy sankce na Lukoil, ovšem ze strany Ukrajiny, ohrožovaly zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska, tedy dvě poslední země EU, které jsou závislé na potrubních dodávkách ropy z Ruska.
Trumpovy nové sankce se druhotně vztahují také k finančním společnostem, které jsou s Rosněftí a Lukoilem v transakčním styku. Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných ruských podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.
Už Orbánův v úvodu zmíněný výrok z minulého týdne, že hledá způsob, jak nové Trumpovy sankce obejít, byl nepřímým přiznáním toho, že pro MOL nové sankce představují závažný problém. MOL nezveřejňuje, od kterých přesně společností ruskou ropu nakupuje.
Takže pokud by šlo zcela či z drtivé většiny o jiné ruské podniky než zmíněné dva nově sankcionované, například o Tatněfť, Trumpovy sankce by zásobování ropou a palivy Maďarska a Slovenska ohrožovat přímo neměly a Orbán by nemusel hledat způsob, jak sankce obejít. Jenže tak tomu evidentně není. Navíc se nyní přidává apel amerického velvyslance při NATO.
Jestliže by sankce vedly k zásadnějšímu ochromení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko, nepříznivě může být dotčeno i Česko. Zejména východní část Česka, Morava, je stále z velké míry zásobována ropnými produkty, například motorovou naftou, ze Slovenska.
Tu tamní podnik Slovnaft, dcera zmíněného maďarského MOL, sice od letoška musí zpracovávat z neruské ropy, avšak ochromení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně vytvořilo citelný tlak na obecný růst cen pohonných hmot nejen v Maďarsku a na Slovensku, ale také v Česku.
Celou situaci by zhoršoval fakt, že nové Trumpovy sankce se mají týkat i německé dcery Rosněfti, podniku Rosneft Deutschland, jež vlastní rafinérie ve východní části Německa, které tedy také palivy zásobuje.
Německá vláda nepřistoupila k jejímu znárodnění, i když ji má po ruské invazi na Ukrajinu v nucené správě, takže se Trumpovy sankce vztahují i právě na Rosneft Deutschland. Zhoršení zásobování palivy východní části Německa by představovalo další tlak na růst cen v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
