Za nižší produkcí českých pivovarů pro tuzemský trh může především počasí. Vloni totiž bylo mimořádné horko, což pomohlo rekordním prodejům. Letos už ovšem takové teplo nebylo. I tak je tuzemská spotřeba s menšími meziročními výkyvy na zhruba stejné úrovni.
„Tuzemský trh je dlouhodobě stabilní, co nám však dělá starosti, je pokračující odklon od pití čepovaného piva v restauracích a hospodách. Zatímco ještě v roce 2009 drželo čepované s přehledem prim, vloni se jeho podíl snížil už na 38 procent a pokles pokračuje. V prvních devíti měsících letošního roku byl podíl piva čepovaného ze sudů a tanků na celkové tuzemské spotřebě 37 procent,“ řekla Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.
Pivovary se proto snaží tradici české hospody bránit a rozvíjet. Lidé z pivovarského oboru připomínají, že chození „na jedno“ bylo odedávna společenským fenoménem. V hospodách a restauracích se od nepaměti navazovaly a upevňovaly mezilidské vztahy, řešily se problémy nebo domlouvala spolupráce – když někdo potřeboval řemeslníka, zašel do hospody. Nejvýznamnější aktivitou, jejímž smyslem je tuto tradici podporovat, jsou zářijové Dny českého piva, které se v posledních letech začínají prosazovat i do zahraničí.
Pivní export
Na co se české pivovary mohou spolehnout, to je export. Vloni tvořil už téměř 25 procent celkového výstavu, a jak je patrné z průběžných údajů, jeho podíl letos opět o něco povyroste. Kam všude se české pivo vyváží?
„Jednodušší by bylo říci, kam se nevyváží. Zjednodušeně řečeno – z celkových zhruba dvou stovek existujících států jich české pivo zatím nenakupuje asi šedesát. Do této skupiny samozřejmě patří muslimské země, i když i ty projevují zájem alespoň o nealkoholická piva nebo sladové nápoje. Jsou to ale složité trhy. Nejvíc české pivo chutná Slovákům, Němcům a Polákům,“ řekl nedávno v obsáhlém rozhovoru pro portál Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Mimo Evropskou unii se podle něho výrazně zvyšuje v posledních letech vývoz do Ruska. „Ze zemí, které se z hlediska exportu dají považovat za exotické, nejvíce rostou Jižní Korea nebo Vietnam. Jen v roce 2018 přibylo sedm nových exportních destinací, mezi nimi i Antarktida. Je to zásluha českých výzkumníků, kteří české pivo vyvezli na nejchladnější kontinent a příležitostně jím hostili zahraniční kolegy. Sami jsme o tom nevěděli, vypátrala to jedna novinářka,“ poznamenal Šámal.
Například plzeňský Prazdroj vloni vyvezl do zahraničí rekordních 4,3 milionů hektolitrů, což je o 4,5 procent více než v předchozím roce. „Výrazně posilujeme nejen v evropských zemích, ale také v Rusku a východní Asii. Jižní Korea je nyní naším třetím největším exportním odbytištěm, daří se nám ale také v Japonsku,“ řekl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.
Rekordní export v loňském roce zaznamenal rovněž například budějovický Budvar. Vůbec poprvé v historii vyvezl za hranice Česka přes milion hektolitrů piva. Největší objem putoval do Německa, mezi největší odběratele patří rovněž Polsko, Rusko, Slovensko a Velká Británie.
Oblíbené ležáky
Polovinu „pivní“ spotřeby v tuzemsku tvoří ležáky, tedy spodně kvašená piva – jedenáctky a dvanáctky, přičemž jejich obliba mírně posiluje. Přibližně 45 procent připadá na lehčí výčepní piva. Zbývajících 5 procent tvoří kategorie nealkoholických piv, pivních mixů a pivních speciálů.
Přestože jde o relativně malý objem, je v této kategorii čilý pohyb. Každoročně se objevují desítky nových variant ovocných mixů v nealkoholických i nízkoalkoholických variantách, pivovary vaří speciální piva při nejrůznějších příležitostech – například na Vánoce.
