Evropský průměr respondentů uvádějících, že nemají svou finanční situaci pod kontrolou, činí 18 procent. Podle tvůrců průzkumu jsme na tom s 11 procenty nejlépe ze všech evropských respondentů.
Současně se společností Intrum zveřejnily koncem listopadu statistické údaje o zadluženosti tuzemských obyvatel také České národní banka (ČNB) a společnost Czech Banking Credit Bureau, která provozuje Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.
ČNB registruje nižší zadlužení
Podle údajů registru celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku 2,27 bilionu korun. Meziročně tak vzrostl o 174,8 miliardy korun, tedy o 8,4 %. Objem nespláceného dluhu naopak klesl o 3,3 miliardy na 36,6 miliardy korun a meziročně se tak snížil o 8,3 procenta. Počet lidí, kteří řádně nespláceli své úvěry na bydlení, meziročně klesl téměř o čtyři a půl tisíce, a současně klesl i počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu (téměř o 30 tisíc).
Údaje centrální banky jsou ve srovnání s registrem nižší, protože eviduje užší finanční segment. Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen se podle ČNB v říjnu meziměsíčně zvýšily o téměř 14 miliard korun na 1,634 bilionu Kč. Z údajů, které centrální banka zveřejnila, tak vyplývá, že meziročně bylo zadlužení vyšší o 118 miliard korun. ČNB nicméně uvedla, že dluhy tuzemských domácností rostou nepřetržitě od února 2016. Od té doby se zvýšily o více než čtvrt bilionu korun.
Nejohroženější jsou mladí do 24 let
Provozovatel registrů upozorňuje, že zatímco počet lidí s ohroženým dluhem (pozn. aut. – ohrožený dluh je definován jako tři po sobě následující nezaplacené pravidelné splátky, případně zesplatněný úvěr) klesá, průměrná částka, kterou lidé dluží ve chvíli, kdy se dostanou do problémů se splácením, roste.
U dlouhodobého ohroženého dluhu se průměrná částka meziročně zvýšila o 7,5 tisíce korun na 479 311 korun. U krátkodobého ohroženého dluhu se průměrná částka na klienta zvýšila o více než čtyři tisíce korun na 95 833 koruny.
„Zvyšující se průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí mimo jiné také s tím, že si lidé v posledních letech půjčují stále vyšší částky. Při problémech se splácením jim proto zbývá splatit vyšší částku než dříve,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Schopnost splácet úvěrové závazky se však výrazně liší mezi jednotlivými věkovými skupinami. Nejlépe splácejí své dluhy lidé ve věku od 35 do 54 let.
„Nejohroženější skupinou obyvatel jsou z pohledu schopnosti splácet své závazky mladí lidé do 24 let. Své závazky řádně nesplácí téměř čtyři procenta mladých lidí s úvěrem na bydlení, což je dvakrát více, než činí průměr za celou ČR. U krátkodobého dluhu má problémy se splácením svých závazků dokonce 17,5 procenta z celkového počtu lidí v této věkové kategorii a s tímto typem dluhu, „říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Dobrá platební morálka
Ale zpět k průzkumu. Jeho výsledky podle ředitele společnosti Intrum Karola Juráka zcela jednoznačně prokazují pozitivní trend růstu české ekonomiky a dobrou platební morálku Čechů, pokud jde o hrazení závazků. Zároveň se, jak říká, „pozitivně projevuje tradiční spořivost“.
Průměrná částka, již je schopen měsíc co měsíc našinec ušetřit, o pár korun převyšuje čtyři tisícovky. Kvůli nečekaným výdajům si úspory dává stranou 76 procent Čechů, na cestování si ukládá 37 % procent, rezervu pro případ ztráty zaměstnání si vytváří 28 procent lidí a stejně jich šetří kvůli podpoře dětí a vnoučat.
„Data společnosti Intrum potvrzují celkovou dobrou platební morálku Čechů a korespondují s aktuálními údaji Eurostatu. Podle nich jsou Češi po Lucemburčanech druzí nejspolehlivější plátci dluhu. V roce 2017 byla v problémech se splácením pouze 3,2 procenta české populace, zatímco unijní průměr činil 9,3 procenta,“ komentoval průzkum pro portál FAEI.cz Lukáš Kovanda ze společnosti Czech Fund.
