Systém snadných vyhazovů z práce funguje. Nesmí však být krize

Názor
Přístup Spojených států a Německa potažmo celé Evropské unie k fungování pracovního trhu je značně odlišný. Zatímco Američané mají na pracovním trhu jen minimum regulací, Evropané mají trh práce svázán rozsáhlým množstvím pracovně-právních předpisů. V následujícím textu se dozvíte o plusech a mínusech obou přístupů, které vedou k odlišnému vývoji míry nezaměstnanosti v různých obdobích.
Systém snadných vyhazovů z práce funguje. Nesmí však být krize. Ilustrační foto: Pixabay.com

Před finanční krizí z roku 2008 byla v Německu výrazně vyšší míra nezaměstnanosti než ve Spojených státech (viz graf 1). Němečtí zaměstnavatelé se obávali přijímat nové zaměstnance. Věděli, že v případě krize se jich budou kvůli rozsáhlým regulacím pracovního trhu obtížně zbavovat. Naopak američtí zaměstnavatelé přijímali téměř každého zaměstnance. Věděli, že když se neosvědčí, budou se jich moci snadno zbavit. V letech 2006 a 2007 proto byla ve Spojených státech více než dvakrát nižší míra nezaměstnanosti než v Německu.

S nástupem finanční krize se situace rychle změnila. Nezaměstnanost v Německu narostla jen mírně a později se ji díky programům na podporu pracovního trhu dařilo snižovat v podstatě až do příchodu pandemie koronaviru. Naopak ve Spojených státech nezaměstnanost prudce vzrostla, protože američtí zaměstnavatelé se v krizi bez okolků zbavili nadbytečných zaměstnanců. Tamní zákoník práce jim v tom příliš mnoho překážek nekladl.

Tato situace vedla do stavu, kdy Spojené státy měly v letech 2009 až 2013 vyšší míru nezaměstnanosti, než byla v Německu. V roce 2014 se však situace obrátila. S oživováním ekonomiky se totiž američtí zaměstnavatelé nebáli nabírat nové zaměstnance. Kdyby se neosvědčili, mohli by je snadno vyhodit. Proto je vzali na zkoušku, a když se osvědčili, nechali si je. V důsledku tohoto vývoje nastalo období, kdy nezaměstnanost ve Spojených státech klesala výrazně rychleji, než v Německu. V letech 2014 až 2019 proto Američané trpěli menší nezaměstnaností než Němci.

V letošním roce se situace opět obrátila. Jakmile restriktivní opatření uzamkla ekonomiku, američtí zaměstnavatelé své zaměstnance začali masově propouštět. V Německu naopak zafungoval kurzarbeit (viz graf 2). Nezaměstnanost Němců narůstá jen mírně a aktuálně je více než dvakrát nižší než ve Spojených státech. Jak se tedy ukazuje, regulace pracovního trhu sehrávají negativní roli v období, kdy ekonomika funguje správně. V krizových dobách nám však regulace pomáhají předcházet vysoké nezaměstnanosti.

Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nárok na odstupné mírní zklamání

Zavřít reklamu ×
  1. A jak je to u nás? V USA ani v Německu nepracuji a z článku jsou nepoznal, co autor radí našim zaměstnavatelům a zaměstnancům. Čili povídání na nic

Napsat komentář: Karel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.