Přestože nabízí potenciální cestu k čistší a spolehlivější energii, není bez kontroverzí. Zatímco zastánci argumentují její účinností a nízkou uhlíkovou stopou, kritici varují před ekologickými riziky a vysokými náklady.
Jaderná energie jako řešení
Rozvoj generativní umělé inteligence s aplikacemi, jako jsou ChatGPT, Gemini, Copilot a další, způsobil prudký nárůst poptávky po elektřině, protože trénování těchto složitých modelů a údržba datových center vyžaduje obrovské množství energie.
Mezinárodní energetická agentura ve své výroční zprávě o elektřině z ledna letošního roku předpověděla, že spotřeba elektřiny v těchto provozech se v letech 2022 až 2026 více než zdvojnásobí na 1 000 TWh.
Velké technologické firmy proto přišly s myšlenkou využít k řešení tohoto problému jadernou energii. Na rozdíl od solární nebo větrné energie, které jsou závislé na počasí, nabízí jaderná energie nepřetržitý výkon, obrovské množství elektřiny a především žádné emise.
Datová centra s vlastními reaktory
Například společnost Google zaznamenala v loňském roce nárůst spotřeby elektřiny o 17 procent, a proto podnikla kroky k začlenění jaderné energie do své strategie. Spolupráce s americkou firmou Kairos Power, kterou uzavřela v polovině října, zajistí, že jejich centra budou poháněna malými modulárními reaktory (SMR).
Bližší podrobnosti nebyly zveřejněny, ale je známo, že první reaktor by měl zahájit provoz v roce 2030 a další budou následovat o pět let později, přičemž celkem bude dodávat 500 MW elektřiny.
Výhodou reaktorů SMR je, že jsou několikanásobně menší než konvenční reaktory, a proto mohou být umístěny v blízkosti napájených elektráren, zatímco ty z Kairosu jsou navíc chlazeny nikoli vodou, ale rozpuštěnou solí.
Michael Terrell, vrchní ředitel společnosti Google pro energetiku a klima, uvedl pro CNBC, že technologie umělé inteligence vyžadují čisté zdroje energie, přičemž jaderná energie je pro uspokojení poptávky klíčová. Takové zaměření může společnosti Google také pomoci splnit její emisní cíle.
Elektřina z jádra
Podobnou strategii zaujala i společnost Microsoft, která již v září podepsala dvacetiletou smlouvu na nákup elektřiny z jaderné elektrárny Three Mile Island, jejíž opětovné spuštění je naplánováno na rok 2028. V pensylvánském zařízení, které je známé nejhorší jadernou katastrofou v USA, bude obnoven reaktor prvního bloku, který byl v provozu do roku 2019.
Společnost Constellation Energy, která elektrárnu vlastní, zdůrazňuje, že reaktor bude pracovat odděleně od bloku, kde došlo k havárii, a vynaloží téměř dvě miliardy dolarů ve snaze zlepšit bezpečnost a účinnost elektrárny.
Kromě toho podle BBC obnovení elektrárny pomůže Microsoftu v jeho cíli snížit emise, přidá dalších 800 MW elektřiny, ale hlavně přinese více než tři tisíce nových pracovních míst.
Rozjezd bude tvrdým oříškem
Havárie na Three Mile Island a také ekonomická nestabilita v pozdějších letech způsobily, že se USA odvrátily od výroby jaderné energie, což vedlo k uzavření mnoha elektráren, ale boom v oblasti umělé inteligence může jejich brány znovu otevřít. Vzhledem k tomu, že provoz na ostrově Three Mile Island byl naplánován k úplnému uzavření, bude třeba znovu získat od úřadů všechna povolení.
Constellation pak bude muset kompletně vyměnit celou infrastrukturu, od kabelů po generátory, a hlavně získat potřebné palivo, což nebude tak snadné kvůli sankcím uvaleným na Rusko nebo problémům v Kazachstánu. Dalším možným problémem bude neochota okolního obyvatelstva kvůli obavám, které nehoda vyvolala, přestože neměla žádné fatální následky.
Ceny uranu mohou vzrůst
Rostoucí poptávka po jaderné energii se pravděpodobně ještě nějakou dobu odrazí v cenách uranu, protože smlouvy o dodávkách se uzavírají na delší období dopředu. Pozitivní výhled pro tuto komoditu předpovídá i Bank of America, podle níž by ceny mohly růst spolu s vyššími deficity v příštích třech letech.
Podle údajů světového dodavatele uranového paliva, společnosti Cameco, činila spotová cena uranu k 16. říjnu 2024 82 dolarů a jeho dlouhodobá cena 81,50 dolaru. Cena futures kontraktů obchodovaných na newyorské komoditní burze ve stejný den činila 83,15 dolaru za libru.
Rizika spojená s jadernými elektrárnami
Navzdory svému potenciálu zůstává jaderná energetika kontroverzní možností, zejména kvůli výše zmíněným environmentálním a bezpečnostním problémům. Samotná těžba uranu může kontaminovat okolní prostředí radioaktivními látkami, nemluvě o tom, že i když je uranu dostatek na stovky let, je považován za vyčerpatelný zdroj.
Elektrárny zase přispívají k tepelnému znečištění tím, že vypouštějí ohřátou vodu do jezer a oceánů, čímž narušují místní ekosystémy. Faktem také zůstává, že jejich výstavba je nákladná a časově náročná a vyžaduje povolení. Dalším problémem je správné nakládání s radioaktivním odpadem, jehož obsah může být ještě dlouho toxický, a jeho likvidace.
V neposlední řadě potřebují jaderné elektrárny obrovské množství vody na chlazení, což je stále větší problém, protože změna klimatu vede k vysychání vodních zdrojů. Lidi také odrazují možné katastrofy, kterých sice bylo v historii málo, ale měly obrovské následky, umocněné možným zneužitím pro jaderné zbraně.
Ačkoli je takto vyráběná elektřina slibným řešením problémů, kterým čelí umělá inteligence a cloud computing, její zavádění technologickými společnostmi není bez nevýhod.
Ekologická a bezpečnostní rizika rozhodně nelze ignorovat, ale zdá se, že stejně jako jsme před několika lety zaznamenali odklon od jaderné energie a trend k obnovitelným zdrojům, nyní jsme svědky opaku. Je proto důležité najít kombinaci „správných“ řešení, což se pravděpodobně ukáže až časem.
Autorka je hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading
(Redakčně upraveno)
