Telata jako lidé: Samotná jsou smutná, ve dvou v pohodě

Dlouhodobá samota psychickému stavu lidí rozhodně neprospívá. Většině lidí naopak škodí. Podobné je to u některých hospodářských zvířat. Například telata, která jsou ustájená v párech, jsou podle nejnovějších poznatků optimističtější a prožívají tak svůj život v lepší pohodě. Naopak jim neprospívá nedobrovolná izolace v důležité části jejich života. Zjistili to vědci Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Kdyby mělo kamaráda, bylo by veselejší. Ilustrační foto: FAEI.cz

Skot je společenským hospodářským zvířetem, a tak pokud mu to podmínky dovolí, tvoří stáda složená z jedinců různého stáři i pohlaví.

Přesto je většina telat chovaných pro mléčnou produkci v Evropě ustájena během prvních týdnů svého života jednotlivě. Mezi důvody tradičně uváděnými ve prospěch individuálního oproti skupinovému ustájení je snazší obsluha, minimalizace šíření nemocí a zamezení křížového sání i konkurenčního boje o mléko.

„Na druhou stranu tento způsob chovu má nepochybně negativní vliv na životní pohodu – welfare – telat, protože zamezuje jejich přirozenému sociálnímu chování,“ uvedl Marek Špinka z katedry etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU.

Výzkum s dudlíkem

Perspektivním řešením schůdným pro chovatelskou praxi a zároveň zajišťujícím životní pohodou by mohlo být ustájení telat v párech. Na porovnání párového oproti individuálnímu ustájení z hlediska kvality života telat se zaměřila doktorská dizertační práce Kataríny Bučkové z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, uskutečněná na experimentální farmě Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

PSALI JSME:
České zemědělství není soběstačné, slýcháme. Jeho skutečný problém tkví ale v něčem jiném

Cílem studie bylo porovnat zdraví, emocionální stavy a schopnost učit se u telat ustájených jednotlivě a po dvojicích. Vědci zjistili, že z hlediska zdraví párová telata za individuálními nijak nezaostávala. Dále bylo celkem 22 telat z každého z obou typů ustájení trénováno ve dvou následných úlohách.

„Telata byla nejprve vystavena operantní úloze, která vyžadovala dotknout se hlavou spouštěcího terče, díky čemuž si v navazující úloze mohla sama iniciovat nové pokusy, a tím pádem se rychleji učit. Druhá fáze, nazývaná diskriminační učení, spočívala v tréninku telat rozlišit odměňované od neodměňovaného prostorového umístění kyblíku s dudlíkem,“ popsala experiment Katarína Bučková.

Kyblík umístěný na pozitivní straně obsahoval odměnu v podobě malého množství mléka, které mohlo tele vysát, naopak na negativní straně nedostalo tele do kyblíku nic. Vědci zaznamenali a porovnali počty pokusů, které jednotlivá telata potřebovala k naučení operantní i diskriminační úlohy.

Pozitivní nálada

Následně bylo deset párově a stejné množství individuálně ustájených telat vybráno k otestování jejich reakcí v situaci, kdy byl kyblík umístěn do neutrální polohy mezi pozitivní a negativní stranu a představoval tak nový, ambivalentní podnět.

PSALI JSME:
Česku chybí pět tisíc řezníků. Poptávka po nich ještě poroste, říká šéf svazu zpracovatelů masa

Otázka byla: Půjde tele k takovému neutrálnímu podnětu sát, a tím mu přisoudí pozitivní hodnotu a projeví svůj optimismus, nebo takový podnět zavrhne jako negativní a projeví tak pesimistické emocionální vyladění?

Ustájení telat sice nemělo statisticky významný vliv na samotnou délku učení, v reakcích na ambivalentní podněty byl ovšem rozdíl dobře patrný. Párově ustájená telata reagovala na neutrálně umístěný kyblík pozitivně v 51 procentech případů a ve většině případů tak očekávala spíše odměnu, než prázdný kyblík. Naproti tomu k samotě odsouzená telata reagovala na neutrální podnět pozitivně jen ve 27 procentech případů.

„V lidském světě bychom mohli říct, že párově žijící telata byla zkrátka optimističtější. Což – podobně jako u lidí – vypovídá o tom, že se telata ustájená v párech nacházela v pozitivnější náladě. Tato studie tak jako první dokazuje, že párové ustájení zlepšuje emocionální stavy, a tím i životní pohodu chovaných telat,“ zhodnotil výsledky výzkumu Marek Špinka.

Býk s obojkem

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zase vloni začali testovat, jak mohou být prospěšné takzvané chytré obojky, které by u býků s předstihem avizovaly, že se blíží nějaké zdravotní komplikace, takže by farmář mohl včas zasáhnout.

PSALI JSME:
Mouchy způsobují v kravských chovech miliardové škody. Vědci mají řešení

Podobné obojky se využívají zejména u dojnic, protože zemědělci si lépe dovedou představit finanční ztrátu, když nemocná kráva nedojí. Navíc je systém plně kompatibilní s dojírnou a pomáhá při detekci říje.

„Spousta lidí z praxe si neuvědomuje, že býk, který roste přírůstkem ke dvěma kilogramům denně, je stejně užitkově na výši, jako vysokoužitková kráva. Je tedy nutné věnovat péči právě i býkům,“ uvedl na podzim proděkan Agronomické fakulty Daniel Falta.

Senzor na obojku snímá některé životní funkce zvířete, jako je například přežvykování, doba žraní a pohybová aktivita. Pokud se tele začne chovat neobvykle a data z obojku se odchýlí od normálu, tak to většinou znamená, že se blíží nějaké zdravotní komplikace. Farmář tak díky monitorovacímu systému může zareagovat s předstihem a zvíře může začít léčit dříve nebo podat vitamíny, než nemoc naplno propukne.

„Cena chytrého systému, který může farmář použít, začíná na ceně okolo 30 euro. Farmáři se to doopravdy vyplatí, protože když se má zvíře dobře, tak i výsledný produkt, v tomto případě maso, vzniká za nejlepších podmínek,“ konstatoval Falta. V Česku se podle statistiky chová téměř 300 tisíc býků.

PSALI JSME:
Není náš býk nemocný? Zjistí to chytrý obojek

Zavřít reklamu ×
  1. Já bych se tolik o samotu zvířat u hovězího ani u prasat tolik nebál. Před kolektivizaci byli tisíce kusů skotu sama ve stáji a pokud vím tak se psychikou zvířat nebyl problém. Tak jako dnes jsou jankovata zvířata tak i tehdy. Spíš vydim že je snaha lidi vyloučit z chovu těchto hospodářských zvirat, postupně vytlačovat lidi od těchto aktivyt o zabezpečení svými potravinami a zvyšovat počet lidí závislých na supermarketech. Tim pádem bude méně lidí kteří o chovu zvířat něco vědí. A bezbrannost, závislost se zvyšuje. S tim souvisí i dalsi vlivy na prirodu. Úbytek ptactva, protože kolem hospodářství se uzivi vrabci, vlastovky,sýkory,kosaci a jiné ptactvo. Někdy i jiná nám podle nás méně prospěšná i neuzitecna zvířata. Na pravidelně sekanem trávníku se v zahradách životu nedaří, to je snad už všeobecně známo. Ale v dnešní době holt zaměstnavatele vyžadují aby byl zaměstnanec kdykoli k dispozici a to se neslucuje s tim aby byl 12-14hod. v práci a pak mel ještě doma povinost zabezpečit krmení a nakrmit a vyvozit hnůj. Dnes vadi jedna kráva v domě. Zitra budou vadit králíci. A tak budeme plně zavisli na marketech a na tom co že nam to co nám prodají budeme muset i jíst. Ať žije svoboda výběru že, ale jen to co mi vam umoznime od nás si nakoupit.

Napsat komentář: aAa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB