Téma týdne (4): Platba pojistného se letos živnostníkům a podnikatelům prodraží. A nejen jim

Pokračujeme v Tématu týdne, a změnách pro letošní rok, čtvrtým dílem. Počínaje lednem se podnikatelům a živnostníkům opět zvýšily odvody. Minimální záloha sociálního pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud je to její hlavní činnost, se zvedne o 907 korun a minimální záloha zdravotního pojištění stoupne o dalších 175 Kč. Celkově tak jde o navýšení o 1 082 korun měsíčně.
Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky pojistného již od ledna letošního roku. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Aby se podnikatelé a živnostníci vyhnuli nepříjemnostem, neměli by opomenout navýšit hrazené částky pojistného již od ledna letošního roku. Ilustrační foto: Depositphotos.com

OSVČ vykonávající hlavní činnost musí vždy platit alespoň minimální měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Pro rok 2025 se zvýšily poměrně výrazně. Minimální záloha na sociální pojištění se zvedla z 3 852 korun na 4 759 Kč a minimální záloha na zdravotní pojištění z 2 968 korun na 3 143 Kč.

„Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude nutné platit souhrnné měsíční zálohy na pojistném ve výši 7 902 korun, což je téměř o 60 procent více než ještě v roce 2021,“ sdělila Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

„U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 procent ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček však přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu,“ vysvětlil ve svém sdělní pro faei.cz Jakub Klíma, daňový poradce ze společnosti BDO.

V roce 2024, jak připomněl, se minimální měsíční vyměřovací základ zvýšil na 30 procent průměrné mzdy, pro letošní rok se použije 35 procent průměrné mzdy a od příštího roku se výpočet ustálí na 40 procentech průměrné mzdy.

Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění je již o něco jednodušší. „Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění se, stejně jako v minulosti, i v roce 2025 stanoví jako 50 procent průměrné mzdy. Navýšení je tedy dané pouze rostoucí výší průměrných mezd,“ sdělil Klíma.

OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají: Buď ji neplatí vůbec (v případech, kdy jsou zároveň zaměstnané, pozn. red.), nebo ji platí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti (v ostatních případech). Zvedá se i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2 808 korun.

Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 korun. Nemocenské pojištění je nicméně pro OSVČ dobrovolné, platit jej tedy nemusí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství,“ upozornil Jakub Klíma z BDO.

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) si musí zdravotní pojištění platit samy. Letos bude jejich měsíční platba 2 808 korun místo 2 552 Kč v roce 2024, důvodem je zvýšení minimální mzdy, od níž je měsíční platba odvozena.

„Nejčastěji jsou osobami bez zdanitelných příjmů lidé pouze s pasivními příjmy (např. z pronájmu, pozn. red.), lidé v domácnosti nesplňující podmínku péče o dítě, studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní bez evidence na úřadu práce,“ uvedla daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

S čerstvým živnosťákem či vedlejší činností mohou letos OSVČ platit méně. „Pro nové živnostníky platí výjimka ve změně výpočtu minimálního vyměřovacího základu sociálního pojištění dle konsolidačního balíčku, a to v roce zahájení hlavní výdělečné činnosti a v následujících dvou letech. Minimální měsíční záloha pro OSVČ v tomto režimu bude v roce 2025 ve výši 3 399 korun,“ vysvětlil Jakub Klíma z BDO.

OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají minimální měsíční zálohy stanoveny v částce 1 496 korun. „Připomeňme, že OSVČ v režimu vedlejší činnosti mají i tzv. rozhodnou částku pro účast na sociálním pojištění, tedy stanovený limit vyměřovacího základu, do kterého se pojistné neplatí. Tato rozhodná částka pro letošek činí 111 736 korun,“ sdělil daňový poradce.

U sociálního pojistného je podle Klímy důležitý maximální roční vyměřovací základ, tedy limit, nad který se již pojistné neplatí. Vypočítá se jako 48násobek průměrné mzdy a pro rok 2025 činí 2 234 736 korun. Tato hranice je společná i pro zaměstnance. Pokud OSVČ přesáhne tento maximální vyměřovací základ, nebo zaměstnanec svůj roční hrubý příjem, nad tuto hranici již pojistné neplatí.

Pokračování zítra

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek