„Zatímco nyní se plátcem stává osoba povinná k dani, která v tuzemsku překročí obrat dva miliony korun za dvanáct po sobě jedoucích měsíců, od 1. ledna 2025 bude nutné sledovat také součet obratů v Česku a dalších členských státech Evropské unie. V tomto případě půjde o limit 100 tisíc euro, v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun,“ sdělil Petr Linx, daňový poradce a partner společnosti BDO.
Zároveň v rámci sjednocení v celé EU půjde nově nikoli o dvanáct po sobě jedoucích měsíců, ale o celý kalendářní rok. Kdy se osoba povinná k dani stane plátcem DPH, se také změní. „Doposud platilo, že plátcem se stane od prvního dne druhého měsíce následujícího poté, co překročila limit obratu dva miliony korun,“ sdělil Linx Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz).
„Nově se stane plátcem např. hned následující den po překročení druhého obratu z transakcí v tuzemsku,“ vysvětlil Petr Linx. Daná situace například umožňovala novému developerovi prodat první nemovitosti bez DPH, překročit limit obratu, nicméně stihnout prodat ještě další nemovitosti v mezidobí, než se plátcem daně skutečně stane. To již za nových podmínek nebude splnitelné.
„Po překročení obratového limitu, jenž byl zaveden, se osoba povinná k dani stává plátcem DPH ihned následující den,“ potvrdil faei.cz Michal Jelínek, partner V4 Group. Tato změna přinese pro firmy a podnikatele nutnost denně sledovat výši obratu od začátku kalendářního roku. Podnikatelé proto budou muset dbát na pečlivé vedení evidence příjmů, což může znamenat i zvýšení nákladů.
„Stačí totiž jediná faktura na větší částku a podnikatel se ihned přesouvá do pásma s povinností odvádět DPH,“ upozorňuje Bohuslava Kutnerová, spolumajitelka účetní společnosti Arelas. Závažné problémy podle jejího názoru mohou vyvstat u podnikatelů či firem, které předávají účetní doklady až za celý rok. Limit pro přechod do povinnosti odvádět DPH bude určitě výhodnější sledovat průběžně.
Nevědomost samozřejmě neomlouvá, a firma nebo podnikatel tak snadno mohou porušit povinnost registrace dle zákona. Navíc v té souvislosti automaticky vzniká závazek opravit zpětně každou fakturu, vystavenou od chvíle, kdy došlo k překročení obratu. „Takový podnikatel (nebo firma) se bude muset znovu obrátit na své klienty a opravené faktury s nimi řešit,“ přiblížila Kutnerová.
Na další změnu faei.cz v novelizovaném zákoně o DPH upozornil daňový poradce Michael Pleva z poradenské společnosti Rödl & Partner. „Plátci, kteří překročí obrat ve výši dvou milionů korun, budou mít možnost se registrovat k DPH dobrovolně, nicméně podmínkou je včasné podání přihlášky, a to již do deseti dnů po překročení tohoto obratu,“ informoval.
Novela také zavádí zvláštní režim pro tzv. malé podniky, který osvobodí od DPH v Česku subjekty z jiných členských států EU, které se do tohoto režimu registrují a zároveň nepřekročí roční obrat ve výši 100 tisíc eur. „V praxi to bude znamenat, že drobní podnikatelé budou moci uskutečňovat zdanitelné prodeje na území České republiky, aniž by se zde museli registrovat k DPH,“ vysvětlil Pleva.
„Režimu pro malé podniky bude moci dobrovolně využít například řemeslník ze Slovenska, který již nebude muset odvádět DPH v České republice jako doposud, ale dobrovolně se zapíše v registru pro malé podniky v jeho domovské zemi, na Slovensku. Pokud nepřekročí roční celoevropský obrat 100 tisíc euro, DPH tak nebude muset hradit,“ uvedl příklad Petr Linx ze společnosti BDO.
Jelikož tato změna vyplývá ze směrnice EU, podmínky budou platit i pro české podnikatele obdobně po celé EU. „Při splnění podmínek stanovených jednotlivými státy se nebudou muset čeští plátci registrovat k DPH v zahraničí, jak tomu bylo doposud, což lze vnímat jako velmi pozitivní změnu usnadňující mezinárodní podnikatelské aktivity,“ zhodnotil změnu daňový poradce Michael Pleva.
Významnou změnou je zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH. Dosavadní tříletá lhůta se zkracuje na dva roky, která uplyne koncem druhého kalendářního roku po roce, ve kterém došlo ke vzniku nároku na odpočet. Obdobný limit se aplikuje i pro dodatečné zvýšení základu daně (vystavením tzv. vrubopisu) a s tím související možnost si dodatečně uplatnit nárok na odpočet daně.
Z hlediska nároku na odpočet DPH se ruší limit dvou milionů korun při pořízení sportovních vozů podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemní komunikaci, přičemž plátci se dočkají úplného zrušení této limitace na všechny luxusní automobily, a to počínaje rokem 2027. „Dosavadní limitace uplatnění nároku na odpočet DPH je proto pouze dočasná,“ upozornil Pleva.
V případě nedobytných pohledávek se plátci DPH dočkají příznivějších podmínek pro provedení úpravy základu daně. Prodlouží se lhůta z dosavadních tří na sedm let. Cílem je přiblížit legislativu aktuálním potřebám trhu. Zkracuje se i lhůta pro provedení úpravy odpočtu u exekucí a insolvenčních řízení, ve vybraných případech dokonce nebude nutné pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit.
Nově se lze také dočkat zjednodušení při úpravě základu daně u drobných pohledávek. Novela totiž plátcům umožní opravit si základ daně, a to u pohledávek do částky deseti tisíc korun včetně DPH. Nezbytnou podmínkou však bude, že pohledávky jsou v prodlení více než šest měsíců, plátce alespoň dvakrát písemně dlužníka upomene a celková hodnota nepřesáhne 20 tisíc včetně DPH za rok.
Dlužníci budou mít nově povinnost vrátit nárok na odpočet DPH z nezaplacených pohledávek, a to pokud uplyne šest měsíců od splatnosti. Konkrétně koncem šestého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka splatná, bude muset dlužník dodatečně vrátit uplatněný nárok na odpočet DPH, a to z neuhrazené výše pohledávky. Pokud svůj dluh poté uhradí, může si opět DPH nárokovat.
Toto nové ustanovení se bude vztahovat až na závazky vzniklé od 1. ledna 2025. Novela zákona o DPH upravuje stanovení základu daně při bezúplatném dodání, čímž dochází k implementaci dosavadní výkladové praxe do legislativy. Pokud je úplata poskytnuta jak v peněžní, tak nepeněžní podobě, je nutné odvést DPH buď z ceny obvyklé, nebo z obdržených finančních prostředků, a to z vyšší částky.
Cena obvyklá se také aplikuje při dodání nemovité věci zaměstnanci či jemu osobě blízké. „Dále se upravují podmínky pro stanovení místa plnění při poskytování služeb v oblasti kultury, umění či sportu. Pokud jde o virtuálně přenášenou akci, místo plnění služby se stanoví dle místa pobytu fyzické osoby,“ informoval Michael Pleva, odborník na DPH ze společnosti Rödl & Partner.
V případě poskytnutí vybraných služeb osobám nepovinným k dani (nepodnikatelům) ze třetí země, které jsou však reálně spotřebovány v tuzemsku, se nově zavádí zdanění v Česku. Konkrétně jde o vybrané poradenské služby (např. inženýrské, konzultační, právní, účetní a jiné služby), bankovní a pojišťovací služby či nájem hmotného movitého majetku, s výjimkou dopravních prostředků.
Dokončení
