Anonymitu svěřenských fondů řeší novela občanského zákoníku. Designed by Freepikzdroj: Freepik.com

TÉMA TÝDNE: Majetek svěřenského fondu je právně absolutně vyčleněn od zakladatele

Vzhledem k tomu, že majetek ve fondu není již právně majetkem zakladatele, nenakládá s majetkem on, nýbrž svěřenský správce (a to může být ve vztahu k zakladateli prakticky kdokoliv, pozn. red.). Ten má povinnost nakládat s majetkem s péčí řádného hospodáře a případné vyvedení majetku z fondu v jeho vlastní prospěch či ve prospěch třetí osoby by bylo porušením této povinnosti a trestným činem zpronevěry. Správce musí navíc spravovat majetek tak, aby dbal o jeho rozmnožování a uplatňování v zájmu obmyšleného.

Jednou z hlavních výhod fondu je absolutní vyčlenění majetku, který je do něj vložen. Tento majetek pak například nepodléhá exekucím vedeným proti jeho zakladateli ani nemůže být zahrnut do výpočtu výživného.

Toto platí nejen pro zakladatele, ale i pro správce a obmyšleného, jelikož ani jeden z nich není podle práva vlastníkem tohoto majetku. Jediným případem, kdy může být majetek vyčleněný do fondu postižen výkonem rozhodnutí, je situace, kdy je exekuce vedena přímo proti fondu, například proto, že fond, nikoliv však správce či zakladatel, neplní své závazky vůči věřitelům.

PLODY A UŽITKY

Obmyšlený může mít právo na vydání majetkové podstaty fondu při jeho zániku, tedy samotného „kmenového“ majetku, nebo, stanoví-li tak statut, tzv. právo na plody a užitky ze svěřenského fondu, případně i právo na obě tato plnění.

Právo na plody a užitky v praxi znamená, že obmyšlenému bude během trvání správy vyplácen například zisk z pronájmu nemovitostí či úroky ze spravovaných finančních prostředků.

Tyto plody a užitky jsou pak obmyšlenému vypláceny z fondu a nejsou již dále jeho součástí. V případě, že nikdo z obmyšlených nebude mít dle statutu fondu takové právo, zůstávají veškeré výnosy součástí fondu a jsou dále spravovány svěřenským správcem až do doby zániku fondu.

DAŇOVÉ A FINANČNÍ SOUVISLOSTI

Co se týče zdanění samotných zisků svěřenského fondu, ty podléhají dani z příjmů právnických osob ve výši 19 % stejně, jako u standardní kapitálové obchodní společnosti. Výjimku tvoří svěřenské fondy, které jsou investičními fondy na základě povolení od České národní banky. Ty pak podléhají daňové sazbě ve výši pěti procent.

Pozitivní aktuální změnou je, že nově je dividenda přijatá svěřenským fondem osvobozena od daně za podmínek stejných, jako kdyby byly zisky placeny mezi dceřinou a mateřskou obchodní společnosti.

Vyčlení majetku zakladatelem do svěřenského fondu je od daně osvobozeno včetně osvobození od daně z převodu nemovitostí při vyčlenění nemovitosti do fondu.

Dále je nutné podoktnout, že zisky vyplacené fondem jsou – stejně jako dividendy – předmětem srážkové daně ve výši 15 %.

Příjmy z vyplacené jistiny podléhají u příjemce dani z příjmu, a to buď ve výši 15 % v případech, kdy je obmyšleným fyzická osoba, nebo ve výši 19 %, pokud je obmyšleným osoba právnická. Avšak příjem z jistiny, který byl do fondu vyčleněn osobou v příbuzenském vztahu s obmyšleným nebo osobou, která s obmyšleným žila ve společné domácnosti, je u beneficienta od daně z příjmu osvobozen.

V neposlední řadě je třeba upozornit, že svěřenský fond je účetní jednotkou podle zákona o účetnictví. Je tedy povinen vést účetnictví a předkládat účetní závěrku, za což odpovídá správce svěřenského fondu.

V případech, kdy aktiva překročí 40 milionů korun roční úhrn čistého obratu 80 milionů korun nebo má-li fond průměrně více jak 50 zaměstnanců za účetní období, je třeba, stejně jako u akciové společnosti, ověřit za rok následující účetní závěrku auditorem.

MÝTY OHLEDNĚ FONDŮ

Ohledně svěřenských fondů existuje řada mýtů, které stavějí tento institut občanského práva do poněkud nelibé pozice. Nejčastěji zmiňovaným je využívání fondu ke snížení daňové povinnosti, pro což, jak bylo vysvětleno výše, není svěřenský fond vhodným nástrojem. Stejně tak skrytí skutečného vlastníka majetku již v dohledné době nebude u tohoto fondu možné.

Ačkoliv je svěřenský fond v českém právu relativně novinkou, lze říci, že odborná veřejnost si na jeho existenci přivykla a mnoho nejasností, které s příchodem nového institutu vždy souvisí, již bylo objasněno. Navíc, velké množství problémů a potenciálních hrozeb souvisejících se svěřenskými fondy, zejména s jejich anonymitou, řeší zmiňovaná novela občanského zákoníku.

Vzhledem k tomu, že tzv. rodinné nadace budou nově daněny stejně jako svěřenské fondy, je při vyčleňování majetku vhodné zvážit i tuto formu. Nadace mají na rozdíl od svěřenských fondů právní subjektivitu a jsou tedy srozumitelnějším a jednodušším nástrojem pro správu majetku.

Michal Jekielek, Bořivoj Líbal
Autoři jsou právníci advokátní kanceláře PwC Legal

PSALI JSME:

TÉMA TÝDNE/ROZHOVOR: „Svěřenské fondy chrání majetek zakladatele, ale co ti druzí?“ ptá se místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala
TÉMA TÝDNE: Počet manželských smluv v ČR meziročně stoupá

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *