I mladí si uvědomují, že pro udržení životního standardu ve stáří není správné spoléhat pouze na stát a je dobré se spořením začít co nejdříve. Dvě třetiny lidí ve věku 18 až 35 let jsou přitom názoru, že na stáří je vhodné začít šetřit nejpozději ve 30 letech.
Tři čtvrtiny z nich se současně obávají, zda budou mít v důchodu dostatek peněz. Průzkum, který si nechala vypracovat ČSOB Penzijní společnost, ovšem ukázal, že nad úsporami začínají obvykle uvažovat až ve třiceti. A pouze polovina z nich si na stáří začne šetřit ještě před dosažením pětatřiceti let.
Čím dříve, tím lépe
Klíčem k důstojnému stáří je podle expertů z ČSOB Penzijní společnosti začít spořit co nejdříve a naučit se pravidelně část příjmů odkládat. Lidé by nad vlastními rezervami měli uvažovat v okamžiku, kdy začínají být ekonomicky produktivní, nejlépe v prvním zaměstnání hned po ukončení studia.
„Kromě již uvedeného mají mladí jednu velkou výhodu. Tou je dlouhý investiční horizont, který pro ně bude pracovat ve zhodnocení peněz. I z malých pravidelně odkládaných částek po dobu třiceti až čtyřiceti let díky státní podpoře vznikne opravdu hezká suma, která bude zajímavým příspěvkem k udržení životní úrovně i po odchodu do penze,“ uvedl Václav Lokaj, obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Dodal, že mladí si tak mohou své investiční portfolio postupně poskládat z menších částek, a nepřipraví se tak o příspěvky od státu a zhodnocení. Jak ukázal průzkum, téměř třetina mladých Čechů využívá ke spoření na důchod penzijní spoření. Dalších 38 procent do 35 let spoří na spořicím či běžném účtu, životní pojištění má sjednáno 17 procent z nich.
Zaměstnanecký příspěvek
Jako další možnost spoření na důchod uvádějí mladí lidé nejčastěji investice do nemovitostí, kryptoměn nebo komodit. Téměř desetina mladých lidí také uvádí, že je vhodné začít spořit již od dětství formou dětského penzijního spoření.
„Je důležité si uvědomit, že spoření na důchod už v mládí má spoustu výhod. Ideální je, pokud dětem penzijko založí rodiče či prarodiče, tím totiž dávají svým ratolestem či vnoučatům hezký základ do života. A tím nemyslím jen první úspory, ale taktéž díky tomu mohou děti vychovávat k větší finanční gramotnosti,“ konstatoval Lokaj.
Rodiče si podle něho také často neuvědomují, že penzijní spoření není jenom spořením na stáří. „Je vlastně také spořením na život, neboť peníze vložené na penzijko lze při splnění určitých podmínek vybrat i dříve, například právě při koupi prvního bydlení,“ připomněl Václav Lokaj.
Zájem u mladých lidí o spoření na důchod by mohl zvýšit zaměstnanecký příspěvek na penzijní spoření, který jako atraktivní benefit dle průzkumu vnímá 67 procent osob do 35 let. Avšak jak dále vyplývá z průzkumu, dostává ho pouze třetina z nich. „Nejčastěji zaměstnavatelé přispívají zhruba každému třetímu klientovi v průměru tisíc korun měsíčně, tudíž prostor pro růst je stále značný,“ konstatoval Lokaj.
Nižší penze se zvyšuje pomaleji
Jak je důležité mít ve stáří finanční polštář, ukazuje i současná vlna zdražování. Kvůli vysoké inflaci se v červnu zvýšily všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Zásluhová část vzrostla všem o 8,2 procenta, takže průměrný starobní důchod se tak zvedl o 1 017 korun.
Jenže to je průměr, ve skutečnosti si někteří důchodci přilepší více, jiní méně – záleží na tom, jakou penzi pobírají. Penzista s 13 tisíci korunami si podle ČTK polepší o 747 korun. Ten, kdo má důchod 18 tisíc korun, by měl dostávat o 1 157 korun více. Penze 20 tisíc korun se navyšuje dokonce o 1 320 korun.
Rada seniorů tento valorizační model kritizuje. Upozorňuje, že čím nižší penze je, tím méně následně roste. A vyšší důchody se naopak zvedají více. Podle šéfky rady Lenky Desatové se tak dále rozevírají nůžky mezi chudšími a bohatšími důchodci.
Obdobně, jako s kuponovou privatizací, předvedli strůjci penzijních reforem a budovatelů zajišťoven na penzi, stroj na peníze, ovšem nikoli ve prospěch střadatelů.
Jako odpovědný občan jsem si založil penzijní spoření již v lednu 1995 a o 2 roky později i kapitálové životní pojištění. Provedl jsem si kalkulaci, že během své praxe budu odkládat cca 10% svého příjmu.
Jediným štěstím pro mne bylo, že penzijní připojištění jsem vybral ve svých 50 letech a použil na nákup stavebního pozemku. Tehdy stál m2 720,- Kč, dnes 5000,- Kč/m2 (tzn. zhodnocení za 22 let 694%, oproti cca 50% kumulované inflaci za stejné období)
Přestože nejmenovaná oranžová společnost zdůrazňovala, jak bude u životního pojištění úložky kapitalizovat, tak po naplnění podmínek a vyplacení pojistky po 25 letech jsem obdržel přesně tolik, kolik bylo vloženo. Zhodnocení nula. Jestliže za období 1997 – 2021 činí kumulovaná inflace 221 %, pak došlo ke znehodnocení vložených prostředků 2,21 x.
Obdobné to je i v případě penzijního spoření, které jsem opět založil a předpokládal, že po 12 letech spoření jej využiji na předdůchod. Po započtení 11% ztráty, kterou důchodová společnost vyrobila a stávající 16% inflaci je ztráta 27%.
Dle mého názoru je poskytování státního příspěvku a daňové odpočty velkým plýtváním penězi jak daňových poplatníků, tak i prostředky státu, kdy je jediným vítězem důchodová společnost a její asset management. Většina střadatelů neoplývá finančními znalostmi a quasi finanční poradci hledí pouze na výši své provize.
Pokud by stát nabídl podobný produkt, jakým byly protiinflační dluhopisy, ve kterém by se postupným nákupem dalo spořit, řada občanů by volila zachování hodnoty svých peněz před ruletou důchodových společností.
Takže vážení a milí pětatřicátníci, dejte si opravdu velký pozor na vějičku finančních kouzelníků. Jde především o Vaše peníze a nikoli o to, aby někdo jiný vydělával na Váš úkor.
Dost mě překvapuje, že se najde až polovina, která se na důchod připravuje. Kolik ze současných důchodců se asi připravovalo?
Dožít se důchodu je v současné době plné stresu téměř nemožné……Vláda dělá vše pro „znehodnocení“ života svých občanů. Např. strana ODS už dávno měla přestat pro nezájem voličů existovat…..Realita je úplně opačná.