To jistě netěší vládu, která by byla raději, kdyby domácnosti své výdělky a zisky utrácely, což by se projevilo na výběru DPH i spotřební daně, takto se musí smířit jen se ziskem v podobě patnáctiprocentní daně z vyplacených úroků.
Pokud by šlo o kapitálovou daň z úroků na spořicích účtech a termínovaných vkladech, vybral by stát ze zhruba 70 miliard vyplacených na těchto úrocích (s průměrnou sazbou 3,02 %, jak uvádí společnost Scott & Rose, pozn. aut.), jen asi 10,5 miliardy korun za rok.
A to je skutečně bída. A ke vší té bídě mají rodiny na neúročených běžných účtech 1,43 bilionu korun, takže z těch nemá vláda vůbec nic. Při současném růstu úspor je pozitivní, že peněz na běžných účtech v červenci nepřibylo, ale o 1,5 miliardy korun ubylo – zřejmě ve prospěch zúročených termínovaných vkladů.
Zhruba dvě miliardy zmizely i z vkladů na stavebním spoření, což je trend letošního roku. V lednu úspory ve stavebním spoření činily 308 miliard korun, k prvnímu srpnu už jen 297 miliard korun. A to před rokem přesahovaly půl bilionu korun.
