Na tom se podílela zejména příjmová strana opět v čele s přímými daněmi. Zásadní položkou byla pololetní záloha na dani z příjmu právnických osob, která překonala očekávání ministerstva financí, a inkaso za celé první pololetí dosáhlo 90 procent celoročního plánu.
Vyšší příjmy zaznamenala i daň z příjmu fyzických osob a pojistné. Naopak i nadále výrazně zaostává výběr DPH a spotřebních daní. To by se však podle nás mělo změnit v druhé polovině roku, kdy už by ekonomika měla růst. Celkově ale již nyní vláda získala o 16,2 miliardy korun více oproti plánu ministerstva.
Výdajovou stranu stále nejvíce zatěžují transfery podnikatelskému a municipálním sektorům, pod kterými se schovávají covidové programy na podporu ekonomiky. Do velké míry je však považovat za vyčerpané a v druhé polovině roku se nebudou opakovat.
Na druhou stranu by se měly více rozjet investiční výdaje, které tradičně v první polovině roku zaostávají. Doposud bylo utraceno necelých 60 miliard korun z plánovaných 187,5 mld. Kč. Prozatím tempo čerpání odpovídá průměru předchozích let, tudíž lze předpokládat, že by ambiciózní plán mohl být naplněn. Celkově tak výdajová strana předbíhá plán ministerstva o 31,2 mld. Kč.
Podle našich očekávání tlak na prohlubování deficitu státního rozpočtu v polovině roku slábne. Ačkoli naše prognóza počítala s vyšším daňovým inkasem oproti plánu ministerstva financí, zejména daň z příjmu právnických osob je pozitivním překvapením.
V druhé polovině roku by ekonomika měla podpořit i další daňové položky a zároveň poleví tlak na výdajovou stranu. I nadále tak počítáme s výsledným deficitem státního rozpočtu ve výši 400 miliard korun. Rizikem však zůstávají blížící se volby, které by mohly přinést nové výdaje a prohloubení deficitu v naší prognóze.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
