Přiznám se, že novou adaptaci klasiky od Warrena Adlera jsem si v divadle při premiéře užil mnohem více, než poslední stejnojmennou filmovou klasiku v televizi. Zejména kvůli skvělým hereckým výkonům „manželů“ v podání Anety Krejčíkové a Martina Písaříka pod režijní taktovkou Tomáše Svobody.
A nesmím opomenout ani „právníka“ Jana Holíka, za jehož významné asistence jedné ze stran se rozjíždí rozvodové řízení, v němž ani jeden z manželů nehodlá ustoupit „ani o píďu“, jak by řekl pan Kaplan, jehož má každý rád. Dům Roseových se tak mění v bitevní pole a rozvod se stává bojem na život a na smrt. Doslova.
„Warren Adler nám říká o lidské povaze něco přece jen hlubšího, než co by se dalo omezit na nějakou šablonu, a zkoumá ji bez předpojatosti a předem připravených odpovědí. A činí tak nikoli suše vědecky, ale jako invenční a vkusný bavič jistý si svým autorským stylem i zvoleným žánrem. Tím je černá komedie,“ vysvětluje dramaturg inscenace Petr Vydra.
„A proto s hrdiny netrpíme, i když nás z jejich počínání může občas zamrazit. Ale to vlastně jen tehdy, pokud v jejich jednání zahlédneme svoji vlastní tendenci ke konání podobně zabedněnému a neústupnému na nesprávném místě. Jinak se vlastně těšíme na to, že postavy dopadnou špatně, protože kdyby špatně nedopadly, znamenalo by to, že autor slevil z nastoupené cesty,“ dodává.
Adler napsal divadelní hru na základě svého románu z roku 1981 The war of the Roses, což je ovšem současně slovní hříčka, neboť dá přeložit jako Válka Roseových, ale současně i jako Válka růží, což byla, jak si možná ještě pamatujete z hodin dějepisu, série bitev občanské války v Anglii mezi rody Lancasterů a Yorků v 15. století.
Vedle jevištního ztvárnění se knižní předloha po osmi letech od vydání dočkala filmového zpracování, jehož se ujal Danny DeVito. Stejnojmenný film v hlavních rolích s K. Turnerovou a M. Douglasem během pěti prvních týdnů od uvedení do kin na sklonku roku 1989 vydělal přes 53 tehdejších milionů dolarů. Po zohlednění inflace by to podle ChatGPT bylo téměř 130 mil. „letošních“ dolarů.
A tak zatímco v tehdejším socialistickém Československu se 4. prosince toho roku poprvé po dlouhých letech otevřely hranice na „Západ“ (ale jelo na jih do Rakouska, pozn. aut.) bez takzvaných výjezdních doložek či celních prohlášení, v Los Angeles měla premiéru DeVitova černá komedie.
Mimochodem, letos bylo oznámeno, že se chystá remake filmového hitu z roku 1989, za nímž stojí úspěšné studio Searchlight Pictures. Název je prostý: Roseovi (The Roses). Film bude režírovat Jay Roach (proslavil se režií filmové série o špiónu Austinu Powersovi, pozn. red.), v hlavních rolích s Benedictem Cumberbatchem and Olivií Colmanovou.
Takže pokud se někomu nechce čekat na nové zpracování filmové klasiky, která jako černá komedie už z principu nemůže skončit hollywoodským happyendem, může si zajít do divadla. A kdo by hledal jiný důvod, tomu lze garantovat, že „předprázdninové novomanžele“ Anetu Krejčíkovou a Jana Holíka v novácké Ulici takhle excelovat nikdy neuvidí.
