Finanční a ekonomické informace (faei.cz) o tom informoval Ústav přístrojové techniky AV ČR s tím, že Čižmár svým výzkumem přispívá k rozvoji neurovědy a medicíny. Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2024 profesor Tomáš Čižmár převzal 19. listopadu 2024.
Toto ocenění mu bylo uděleno za jeho inovativní práci na vývoji holografického endoskopu pro výzkum mozku. Čižmár působí jako vedoucí skupiny Komplexní fotoniky na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, kde vedl tento výzkum v rámci projektu OP VVV (podpora excelentních týmů, pozn. red.) se svým mezinárodním vědeckým týmem.
Současně je vedoucím Oddělení vláknové optiky Leibnitzova ústavu Fotonických Technologií a profesorem fakulty Fyziky a Astronomie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Jeho práce na vývoji holografického endoskopu posouvá hranice možného v neurovědním výzkumu a otevírá nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve a chování neuronů in vivo.
Ultra-tenký endoskop z optického vlákna slouží k in-vivo mikroskopickému zobrazování v hlubokých strukturách mozku myších modelů. Foto: Jana Plavec, AV ČR
„Tyto znalosti pomáhají pochopit a hledat léčebné postupy pro vážné neuronální choroby, například demenci. Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres“ (3D zobrazování živých vzorků tkáně) uvedl Tomáš Čižmár.
Co je to holografický endoskop, jak funguje a jeho využití
Holografický endoskop je založen na optických vláknech o tloušťce lidského vlasu, poskytuje výjimečný zobrazovací výkon, stabilitu a rychlost potřebnou pro detailní neurovědní výzkum i v nejhlubších částech mozku.
Přístroj umožňuje nepřerušovaný „přehled“ celé hloubky mozku během jediného experimentu a dokáže zachytit detaily strukturálního propojení, jako jsou dendritické trny a subcelulární vezikuly. Současně umožňuje snímat signalizační aktivitu jednotlivých neuronů a měřit rychlost průtoku krve jedinou cévou.
Přestože byl přístroj testován pouze na plně anestezovaných zvířatech, kombinace vysoké kvality zobrazení, nebývalé hloubky použití a jedinečné šetrnosti k organismu již nyní nastiňuje nové experimentální možnosti pro neurovědy in vivo. Principy a aplikace této nové technologie byly publikovány v několika prestižních časopisech vydavatelství Nature a Science.
