Trendem je job jumping. Neberete ani průměrnou mzdu? Změňte zaměstnavatele

Analýza
S velkou slávou ohlásili loni statistici překročení hranice 30 tisíc korun u průměrné mzdy. Za 3. čtvrtletí 2018 činí dokonce 31 516 Kč. Nedivte se ale, pokud to nekoresponduje s vaší výplatní páskou. Průměr je totiž spíš statistická finta, než hodnota, která skutečně o něčem vypovídá.
Na popularitě získává strategie takzvaného „job jumpingu“, tedy přecházení z jedné společnosti do druhé za lepším platem. Foto: Pixabay

Do průměru se počítá jak váš plat, tak plat vašeho šéfa a jeho šéfů, poslanců, prezidenta… Daleko poctivější je tedy uvést takzvaný medián. To je veličina, která rozděluje řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě stejně početné poloviny. Polovina hodnot je tedy menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných mediánu.

Jinými slovy – půlka zaměstnanců bere méně, půlka více. A tady už jsme realitě blíž: medián mezd v České republice za 3. kvartál loňského roku dosáhl podle Českého statistického úřadu jen 27 719 Kč.

PSALI JSME:
Zaměstnancům s nízkými příjmy rostou mzdy rychleji

Co zařídili odboráři

Pokud pracujete ve firmě, kde funguje odborová organizace, máte nejspíš pro letošek vyjednané nějaké to platové přilepšení zaručené kolektivní smlouvou. Třeba zaměstnavatelé v zemědělství se na konci prosince loňského roku dohodli s odboráři na zvýšení minimálních mzdových tarifů pro letošek o 6,5 procenta.

České dráhy pro letošek zvýší svým zaměstnancům mzdy o 5,5 procenta a zvednou i některé příplatky. O pět procent si polepší také zaměstnanci Sokolovské uhelné, o osm procent letos vzrostou mzdy i zaměstnancům firmy Continental Barum. Po dohodě s odbory si polepší třeba také zaměstnanci obchodního řetězce Billa, a to v průměru o čtyři procenta.

PSALI JSME:
Průzkum: Firmy v příštím roce plánují přidat zaměstnancům do pěti procent

Rejžo, přidali vám!

Na ostatní zaměstnance myslí zákonodárci stanovením takzvané zaručené mzdy. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.

Pro rok 2019 musí třeba pokladní, číšníci, fotografové, nebo strojvedoucí metra brát minimálně 16 280 korun za měsíc. Na bezmála 18 000 si přijdou zedníci, instalatéři, ale i kormidelníci. Minimálně 19 850 pak musí mít řidiči autobusů, nebo porodní asistentky. Dirigenti, psychologové, nebo režiséři mají zaručenou mzdu ve výši 131 korun na hodinu, zubaři 145 korun a vědečtí pracovníci skoro 160 korun.

PSALI JSME:
Zvyšování minimální mzdy je dalším krokem mimo ekonomickou realitu

Přetahovaná o lidi

Stále je tu pochopitelně množnost sebrat se a vyrazit říct si o zvýšení platu. Vaši vyjednávací pozici posílí fakt, že firmy stále bojují s nedostatkem pracovníků a při jejich náboru se chovají trochu jako milionáři na večírku: Podle Hospodářské komory ČR například loni na 80 procent velkých zaměstnavatelů rozšířilo nabídku nejrůznějších benefitů.

Bodují zejména individuálními rozpočty na osobní rozvoj a prodlužováním placené dovolené na pět, případně i více týdnů. Stále populárnější jsou podle Hospodářské komory příspěvky na důchod, nebo možnosti zkrácení pracovního úvazku kvůli studiu či péči o děti. Zaměstnanci nepohrdnou ani finančními příspěvky a celými zdravotními programy.

PSALI JSME:
Rozmazlení zaměstnanci. Stravenky jsou standard, chtějí služební vůz či osobního kouče

Trendem je „job jumping“

Pokud se ale chcete poohlédnout po novém zaměstnání, výčitky mít nemusíte: S takovým projevem „neloajálnosti“ nebudete na trhu zdaleka sami.

Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Paylab Compensation Monitor, který sleduje vývoj platů a odměn zaměstnanců zejména v nových členských zemích EU včetně ČR. Podle něj na popularitě získává strategie takzvaného „job jumpingu“, tedy přecházení z jedné společnosti do druhé za lepším platem.

Lidé zkrátka jdou raději za lepším do jiné firmy, než by podstupovali často složité vyjednávání o zvýšení platu s nadřízeným. Tento trend je patrný zejména u zástupců mladších ročníků.

Většina lidí dnes podle průzkumu vydrží u jednoho zaměstnavatele méně než dva roky. Jde o 50,3 procenta lidí. Loajálních zaměstnanců, kteří pracují u stejné společnosti více než pět let, je na trhu práce menšina, pouze 27,5 procenta dotázaných.

PSALI JSME:
Peníze nejsou na prvním místě. Častěji měníme práci kvůli mezilidským vztahům

Zavřít reklamu ×
  1. Dobrý den, souhlasím s názorem, že oficiálně zveřejněná průměrná neodpovídá skutečnosti. Především v některých regionech. Snad nejhůře je na tom Karlovarsko! Přes to, že zde působí mnoho západních firem, které své výrobní haly postavily
    na vzácné orné půdě a ještě za to měly několikaleté daňové úlevy. Nikoho z“ horních 10ti tisíc“ nezajímá,
    jak jsou zde zaměstnanci odměňováni a jak je s nimi
    zacházeno. Když jsem tyto věci konzultoval s Inspektorátem práce, bylo mi sděleno, že si to lidé dělají sami podle toho jak volí při volbách! To je absolutní výsměch skutečně pracujícím ze strany
    v teplíčku svých kanceláří sedících krys! Koho tedy volit??? Dnes už nám nepomůže ani „božský Zeman
    na Hradě“, ani Bůh na nebi!

    • A jak si představujete, že by politik (čestný, starající se o své voliče) zařídil vyšší platy pro ty zaměstnance, o ktrých mluvíte?

    • Oficiální průměrná mzda odpovídá realitě. Je to průměr pro celou republiku. Údaje pro jednotlivé kraje lze dohledat. Stejně tak mediány. To že někdo nerozumí pojmům je věc jiná.

  2. Firmy uz nemaji duvod se prat o zametnance a pretahovat si je,je tady hodne pracovniku z ukrajiny/nejvetsi lenosi /moldavska,rumunska,bulharska…je jich tak moc,ze na pozici kde pracuje jeden Cech,jich je na teto same pozici 2 a vic,teda alespon u nas ve fabrice gg mikulov.Nam kmenovym a domacim pomalu,ale jiste utahuji opasek odebiranim ruznych vyhod a bonusu.Vlastne se pomali konecne dostavame na uroven Nemecka tam jich taky nahrazovali turci a pod.

    • Mozna by to chtelo vyjit za humna a poohlednout se po kvalifikovanejsi praci, kterou ty Ukrajinci, Moldavci a Rumuni jiz neumi.

      • tohle muze napsat jenom kratkozrakej …,prominte mi tu drzost,ale fakt to myslim vazne pane cenek,vite mne se to vte fabrice az tak netyka,ale co ty zensky,ktere jsou vlastne neci manzelky.

  3. A co počítat mzdu pracujících bez politiků a nesmyslně placených manažerů a jejich nenažraných odměn i když mají firmy na dně.

    • A co se smirit s tim, ze matematicky prumer je pouze hodnota, ktera sama o sobe nema moc velkou vypovidaci hodnotu.

Napsat komentář: Jiří Záruba Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.