Třetina žárovek končí na skládce místo toho, aby se recyklovala

Průzkum
Světelné zdroje se řadí mezi elektroodpad, proto musí být po dosloužení ekologicky recyklovány: Do popelnice k běžnému odpadu rozhodně nepatří. V průměru ovšem 28 procent vysloužilých žárovek či zářivek končí na skládce spolu s dalším odpadem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ekolamp mezi více než 1,2 tisíci dotázaných, výsledky zjištění má redakce FAEI.cz k dispozici.
Nemalá část světelných zdrojů stále končí na skládkách spolu s běžným komunálním odpadem. Foto: Ekolamp

V případě kompaktních zářivek vyhodí lidé do běžných popelnic pro směsný odpad dokonce 30 procent těchto světelných zdrojů. „To představuje riziko pro životní prostředí,“ konstatovala Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která se zabývá zpětným odběrem a recyklací vysloužilých světelných zdrojů, svítidel a dalších elektrozařízení.

Všechny typy zářivek obsahují malé množství toxické rtuti, která musí být ekologicky odebrána. Na skládkách se přitom rtuť může uvolnit do životního prostředí a ohrozit například zdroje pitné vody. „Všechny světelné zdroje jsou navíc zdrojem druhotných surovin, které je možné díky recyklaci znovu využít,“ dodala Adamcová.

Dominantní skládkování

Podle poslední Zprávy o stavu životního prostředí při nakládání s komunálním odpadem stále dominuje při jejich odstraňování právě skládkování. „Od roku 2009 však podíl skládkovaných komunálních odpadů poklesl z 64 procent na 47,8 procenta v roce 2020,“ uvádí se v dokumentu.

PSALI JSME:
Nečekaný dopad pandemie: Češi si koupili 4 miliony nových svítidel

Spolu se snižováním množství odpadu, který končí na skládkách, roste jeho materiálové využití. Od roku 2009 se zvýšil z necelých 23 procent na bezmála 39 procent v roce 2020. „Situace v oblasti nakládání s komunálními odpady v ČR přesto není vyhovující, skládkování komunálních odpadů je nad úrovní průměru Evropské unie a recyklace pod průměrem,“ konstatuje se ve zprávě.

Nebezpečné odpady v roce 2020 představovaly 4,6 procenta celkové produkce všech odpadů. Hodnota tohoto podílu od roku 2009 klesla z 6,7 procenta.

Čtrnáct světelných zdrojů

Podle citovaného průzkumu společnosti Ekolamp v průměrné české domácnosti svítí 14 světelných zdrojů. Většina lidí si doma svítí úspornými světelnými zdroji, tedy LED žárovkami či kompaktními nebo trubicovými zářivkami.

Úsporné světelné zdroje nyní představují více než tři čtvrtiny všech světelných zdrojů instalovaných v domácnostech a využívá je 75 procent domácností.  „V největší míře to jsou LED žárovky, jejichž počet se dynamicky zvyšuje. Nákupy zářivek naopak klesají,“ řekla Zuzana Adamcová.

PSALI JSME:
Doma svítíme čím dál více, a nebojíme se experimentů

V domácnostech se z neúsporných zdrojů vyskytují nejčastěji wolframové (12 %) a halogenové (5 %) žárovky. Ty se sice kromě speciálních forem užití již nesmí prodávat, alespoň jednu však doma 35 procent domácností. „Lidé se jimi předzásobili, ale postupně je vyměňují za úspornější varianty. Zdražování energií k výměně pravděpodobně přiměje i poslední váhavce,“ soudí Adamcová.

Recyklace nerycyklovaných

Neochota elektroodpad recyklovat souvisí podle společnosti Ekolamp spíše s leností než s nevědomostí. Lidé totiž mohou více než rok odevzdávat do sběrných boxů světelné zdroje bez ohledu na jejich typ. Vytřídění poté zajistí recyklační firma.

„Platí to i pro zmiňované wolframové a halogenové žárovky. Ty sice původně k recyklaci určeny nebyly, protože jejich prodej byl Evropskou unií zakázán. Nicméně se ukázalo, že jsou na český trh stále dodávány pod různými jmény v nemalém množství,“ vysvětlila Zuzana Adamcová.

Všechny vysloužilé žárovky bez rozdílu typu lze odevzdat ve sběrných dvorech obcí, v obchodech s elektrem či u prodejců světelných zdrojů. „Malé sběrné nádoby jsou také velmi často rozmístěny v supermarketech i nákupních centrech nebo na obecních a městských úřadech,“ dodala Adamcová. Nejbližší sběrné místo je možné dohledat v mapě na ekolamp.cz.

PSALI JSME:
Světlo do každé dědiny. Před 60 lety se dokončila elektrifikace Československa

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.