Průmysl 4.0 se u nás často zužuje na zavádění robotizace a automatizace do výroby, nutnost investovat do technologií, modernizovat a převést tak české firmy do digitální éry. To je ale jen jeden z možných pohledů na tuto problematiku
Průmysl 4.0 s sebou přinese také výraznou změnu struktury trhu práce. Nejde jen o nahrazení lidské práce stroji, i když to samo o sobě bude revoluční, především proto, že na rozdíl od předcházející průmyslové revoluce nepůjde jen o práci manuální.
Díky výrazným pokrokům ve vývoji umělé inteligence a strojového učení budou roboti schopní pracovat v dopravě a logistice, administrativě, zastanou řadu postů v bankovnictví, finančnictví, službách, státní sféře, ale budou schopní vykonávat i manažerskou činnost.
Ohrožení i příležitost
Jedním z předpokládaných dopadů čtvrté průmyslové revoluce bude návrat výroby do „vyspělých“ ekonomik z oblastí, kde je levná pracovní síla. To znamená pro část našeho průmyslu občas pejorativně nazývaného „montovnou“ značné ohrožení, protože Česká republika má největší podíl průmyslu na celkové ekonomice ze všech evropských států, tvoří více než 45 % HDP.
Na druhou stranu jde ale také o příležitost, zejména pokud se podaří podchytit invenci technicky zaměřených lidí, kterých je ve výrobě dostatek. Revoluční změny v uspořádání prakticky všech výrobků i jejich výrobních postupů otevřou dveře rozsáhlé inovaci a generační výměně v podstatě ve všech oborech.
Co se změní
V současné době, kdy je velký nedostatek zaměstnanců, se může zdát irelevantní zajímat se o to, co budou dělat lidé z široké škály profesí, které v souvislosti s nástupem robotizace a automatizace zmizí.
Už teď je jisté, že se zcela změní struktura pracovního trhu. Lidé se uplatní zejména v oborech, které vyžadují kreativitu, předvídavost, reakci na nečekané podněty a empatii. Na významu získají měkké dovednosti, kreativita, schopnost vést lidi, ale především schopnost a chuť vzdělávat se a doplňovat své dovednosti podle požadavků trhu.
„Z dalších profesí pak můžeme jmenovat například lékaře, umělce a veškeré profese, u nichž je úspěch založen na komunikaci mezi lidmi, na citu, schopnosti empatie a podobně. Prostě na „měkkých“ dovednostech. To je něco, co stroje nedokáží nahradit ani nyní a myslím, že ani v dohledné budoucnosti,“ uvedl v rozhovoru pro FAEI.cz ředitel centra společnosti Infosys v České republice Jan Skoták.
To ale předpokládá zásadní změny v koncepci vzdělávání, a to nejen školního, ale celoživotního. „Paralelu můžeme najít v předchozích průmyslových revolucích, kdy lidé, zacházející původně s jednoduchými nástroji, se najednou museli naučit ovládat stroje,“ uzavírá Skoták.
Tento článek je v podstatě o ničem. Automatizace se dá zavádět jen do určitého stupně ( procenta výroby ), potom se přestane vyplácet. Vše pro NC-čka se musí připravit, vše z těchto strojů zase dodělat. A ještě jedna drobnost – aby se model průmyslu 4.0 mohl realizovat, musí se srovnat výkon všech ekonomik světa. Aby se nevyplatilo přenášet výrobu do jiného státu s levnější pracovní silou.
Přesně tak, dokud bude možnost dovést Ukrajinské otroky, kteří u nás budou pracovat za minimální mzdu, tak se do plné automatizace nikdo nepohrne.
„To ale předpokládá zásadní změny v koncepci vzdělávání, a to nejen školního, ale celoživotního.“
Souhlas. Já mám totiž dokumentován návrh první české aplikace českého systému umělé inteligence v září roku 1988. Za tento svůj počin jsem byl vyhozen z Vysokého učení technického v Bně v září 1991 („pro nadbytečnost“ je psáno ve výpovědi).