Trh přijal výsledek rakouských voleb s klidem, vyjednávání ale mohou trvat až do roku 2020

Názor
Trh přijal výsledek nedělních předčasných voleb v Rakousku s klidem. Rakouský desetiletý dluhopis vykazuje mírný nárůst výnosu, zůstává však bezpečně v záporném pásmu, blízko historických minim. Ze zemí eurozóny dnes vykazuje vyšší nárůst výnosu na desetiletém bondu Kypr, srovnatelný pak Francie, Finsko, Slovensko nebo Nizozemsko.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Důvodem mírného nárůstu výnosu rakouských dluhopisů je spíše nejistota spjatá s povolebním vyjednáváním, které může být poměrně složité a zdlouhavé. Nejistota kolem vyjednávání tak převážila nad pozitivním efektem propadu Svobodných.

V zemích eurozóny se volební neúspěch protestní strany zpravidla pojí s poklesem výnosu dluhopisů, neboť je z hlediska investorů uklidněním. V Rakousku už jsou však zvyklí, protestní strana coby součást vládní koalice tam není ničím obzvláště nezvyklým.

Navíc chabý výsledek Svobodných prakticky vylučuje jednu z možných variant povolebního uspořádání, což ovšem jen zvyšuje nejistotu ohledně toho, jaká formace vlastně Rakousku povládne.

PSALI JSME:
Předčasné volby v Británii toho moc nevyřeší, agónii spíše protáhnou

Poprvé v historii se do vlády mohou dostat Zelení. Kladou si ovšem jednoznačnou podmínku, že ochrana klimatu by se v takovém případě musela stát středobodem rakouské politiky. Opětovný nástup Zelených, po jejich propadu ve volbách roku 2017, signalizuje změnu priorit rakouské veřejnosti.

Klíčovou obavu již nepředstavuje ta z nezvládnuté imigrační politiky, kterou před dvěma lety dokázali ve volbách svým rekordním výsledkem kapitalizovat Svobodní. Naopak, do popředí zájmu se místo toho dostává obava z dalšího vývoje v oblasti klimatických změn. Z této obavy pochopitelně ponejvíce těží Zelení.

Rakousko nyní čekají povolební vyjednávání, která se dost možná protáhnou až do příštího roku. V posledních třiceti letech se jen jednou, v roce 1994, podařilo v zemi našeho jižního souseda dojednat koalici za méně než dva měsíce od voleb. Například v roce 1999 to trvalo dokonce čtyři měsíce.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Napětí mezí Římem a Bruselem začíná po eurovolbách opět houstnout

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.