Nejvýznamnějším dopadem na vývoj ceny ropy byla patová situace kolem íránského jaderného programu. Jednání mezi Teheránem a Washingtonem se dostala do slepé uličky a vše nasvědčuje tomu, že Írán nejnovější návrh dohody odmítne.
Reakce Bílého domu byla rychlá a jednoznačná – prezident Trump vyloučil jakékoli ústupky, včetně povolení obohacování uranu. V praxi to znamená, že americké sankce zůstávají v platnosti a íránská ropa se v dohledné době nevrátí na světový trh.
V době, kdy je každá nová nabídka klíčová, je tato blokáda jedním z klíčových faktorů, které přitahují růst cen. Do hry vstupuje další geopolitická rovina – konflikt na Ukrajině. O víkendu Ukrajina provedla největší operaci na ruském území od začátku války. Její bojové drony zasáhly několik cílů, včetně vojenských letišť.
Reakcí Západu může být možné zpřísnění sankcí. Tentokrát se spekuluje o přímém tlaku na velké dovozce – zejména Čínu a Indii. Pokud by se takový krok stal realitou, trh by ztratil významnou část poptávky, což by Rusko donutilo omezit vývoz nebo jej přesměrovat za vyšší náklady.
Vzhledem k tomu, že mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem uvízly na mrtvém bodě a Kreml trvá na územních nárocích, ropa zůstává pod vlivem geopolitického napětí, které se pravděpodobně v dohledné době nezmírní.
Přírodní katastrofy v Kanadě
K politickým rizikům se přidávají i přírodní rizika. Lesní požáry zuří v kanadské Albertě, vyřadily asi sedm procent domácí produkce ropy. V číslech nejde o velký nedostatek, ale v současné situaci, kdy se trh snaží balancovat mezi zvýšenou letní poptávkou a omezenými zásobami, jde o dodatečný tlak na straně nabídky.
Právě tato kombinace nedostupné íránské ropy, potenciálního nedostatku v Rusku a nedostatku v Severní Americe dělá z ropy komoditu, která v nadcházejících týdnech nezlevní.
Na straně producentů však zatím nedochází k žádným dramatickým změnám. OPEC+ sice souhlasil se zvýšením produkce o 411 tisíc barelů denně od července, ale tento krok se očekával a trh jej s klidem přijal.
Skupina tak nadále dodržuje strategii řízeného uvolňování kapacit, čímž zabraňuje výraznému poklesu cen. V současném kontextu je to vnímáno jako pozitivum – nárůst je pomalý, ale poskytuje určitou předvídatelnost.
Vývoj cen a výhled
Ceny ropy Brent se v pondělí 2. června vrátily nad 65 dolarů za barel, zatímco ropa WTI krátce překonala 62 dolarů za barel. Trh v současné době vyvažuje všechny tyto faktory – očekávaný nárůst produkce OPEC+ a rostoucí marže v rafinérském sektoru s nejistotou ohledně íránského exportu, napětím kolem Ukrajiny a omezenými dodávkami z Kanady.
Výsledkem je zatím stabilita, ale s jasným růstovým podtónem. Cena ropy se v nadcházejících týdnech pravděpodobně udrží nad 60 dolary, zejména pokud se geopolitické napětí nezmírní a kanadská produkce se rychle neobnoví. Rafinérské marže by mohly být zachovány během letní sezóny, ale trh se po jejím skončení pravděpodobně ochladí.
Ve střednědobém horizontu by případné zpřísnění západních sankcí na ruský vývoz – zejména pokud zasáhnou Čínu a Indii – mohlo vystřelit ceny výše. Na druhou stranu, pokud OPEC+ překvapí rychlejším nárůstem produkce nebo pokud nedostatek v Kanadě přetrvá, ceny se mohou vrátit ke korekci.
Z dlouhodobého hlediska zůstává ropa zranitelná vůči jakýmkoli šokům – ať už ze strany politiky, přírody nebo trhu. V USA lze sice očekávat postupné uvolňování ekologických předpisů a nárůst domácí těžby, jde však o pomalý proces.
Pokud tedy trh dnes něco ukazuje, pak je to fakt, že křehká rovnováha na nabídkové straně může být narušena rychle, ale jen velmi pomalu obnovena. A v takovém prostředí se ropa opět mění v komoditu, jejíž strategický význam nelze přehlížet.
Autor je hlavní analytik Ozios
(Redakčně upraveno)
