Nejvíce jsou zasaženy sektory zdravotnictví, IT, průmysl, logistika a gastronomie. Řada zaměstnavatelů navíc s ohledem na návrat Ukrajinců do vlasti řeší akutní výpadek dalších pracovních sil. Tuzemský pracovní trh je proto nutné oživit řadou systémových nástrojů v čele se zjednodušením zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Kvůli branné povinnosti musely svá místa opustit desetitisíce Ukrajinců, což zejména v průmyslových odvětvích způsobilo krátkodobě kritické situace. Naopak v dlouhodobém horizontu dojde k přílivu lidí, které bude potřeba zapojit do pracovního procesu. Brzy nastane čas, kdy bude akutní potřeba rekvalifikovat příchozí pracovní sílu z Ukrajiny tak, aby jim české firmy mohly nabídnout práci.
Stát musí využít všechny nástroje, které má k dispozici. A to včetně zapojení soukromého sektoru a využívání modularizovaných rekvalifikací, které dodají potřebnou rychlost a flexibilitu. Jejich uplatnění, s ohledem na aktuální genderovou skladbu příchozích ukrajinských běženců, se nabízí zejména v odvětvích, jako jsou lehčí průmyslová výroba, zemědělství, ale i služby (pohostinské, ubytovací, úklidové apod., pozn. aut.).
Tuzemský pracovní trh nebyl v dobré kondici již dlouho před vypuknutím války na Ukrajině. V únoru evidoval Úřad práce 263 433 uchazečů o zaměstnání, zaměstnavatelé současně nabízeli celkem 363 917 volných pracovních míst. Převis počtu volných pracovních míst nad počtem uchazečů o zaměstnání přetrvává od jara 2018.
Tuzemská nezaměstnanost se dlouhodobě pohybuje na nízké úrovni pod její přirozenou mírou. Finanční podpora ze strany státu v době epidemie byla bezesporu důležitá a na místě, ve střednědobém horizontu se však projevují negativní důsledky plošného a přehnaně štědrého pojetí.
Robustní fiskální expanze znamenala výrazné schodky veřejného rozpočtu, značným dílem přispívá k inflaci, jejíž růst patří v ČR k nejrychlejším v Evropě, a ještě více paralyzovala tuzemský pracovní trh. Nedostatek pracovních sil je v současnosti ještě zřetelnější v řadě klíčových odvětví. Ve zdravotnictví, průmyslu či IT je situace takřka kritická.
Růst spotřebitelských cen se odráží v požadavcích na zvyšování mezd, ty ve třetím čtvrtletí loňského roku rostly šestým nejrychlejším tempem v rámci EU. Tlak na výrazný růst mezd spolu s nedostatkem volné pracovní síly navíc prohlubuje problém při obsazování pracovních pozic. Stále častěji se při náboru nových zaměstnanců nabízejí dříve nepředstavitelné výše benefitů a „náborových pobídek“.
S ohledem na stav trhu práce se zaměstnancům daří dosáhnout na zvýšení mezd takřka napříč všemi obory. V řadě odvětví jsou přitom právě mzdy významným podílem nákladů firem, u služeb jde o polovinu až dvě třetiny, v případě průmyslových podniků je to zhruba čtvrtina. Společnosti jsou nuceny promítat vyšší personální náklady do cen výrobků a služeb, čímž se snižuje jejich konkurenceschopnost a současně se tím více podněcuje právě inflace.
Podle informací Úřadu práce je přitom více než 72 procent dostupných volných pracovních míst vhodných i pro cizince. Dlouhodobě se ukazuje, že existují desítky tisíc pracovních míst, které se zaměstnavatelům nedaří obsadit tuzemskou pracovní silou.
Snaze co nejrychleji zaměstnat příchozí ukrajinské pracovníky by pomohla větší flexibilita také ve formě zrychleného uznávání kvalifikace či získání pracovního povolení. Změna by měla nastat i na straně zákoníku práce, například i ve smyslu zkrácení výpovědní lhůty, tedy zpružnit trh práce nejen na straně uzavírání pracovních smluv, ale i jejich ukončování.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
