Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

Analýza
Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby. Tím prvním je, že by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit.
Snížit cenu elektřiny v ČR může Fialova vláda několika způsoby. Ilustrační foto: Depositphotos.com

To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu.

V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.

Česká vláda by mohla snížit cenu elektřiny také tak, že by postupovala po vzoru Francie. To je druhá možnost. Tamní „ČEZ“, polostátní podnik EdF, musí podstatnou část své jaderné elektřiny prodávat dodavatelům pro francouzské firmy a domácnosti za státem nařízenou cenu, která je zpravidla výrazně nižší, než cena tržní.

PSALI JSME:
Vláda by měla využít předsednictví EU k pozastavení obchodování s povolenkami

Teprve zbytek může prodat za cenu tržní. Fialova vláda by tak mohla „po francouzsku“ nařídit ČEZu, aby prodával část své jaderné elektřiny za regulovanou cenu, například za cenu odpovídající průměru let 2015 až 2019.

Jaderná elektřina není zatížena povolenkami, ani rostoucí cenou uhlí či plynu, takže by se tak vlastně jen snížily obrovské marže ČEZ, které nyní má v rámci produkce své jaderné elektřiny. Teprve zbytek by pak ČEZ prodával za tržní, burzovní cenu. Je ale pravda ta, že s tímto řešením by měli problém menšinoví akcionáři ČEZ, neboť snížení marže ČEZ snižuje jeho ziskovost, tedy i zisk v přepočtu na akcii a potenciálně dividendu.

Třetí možnost: Současný český kabinet může také ČEZ rozdělit a stoprocentně pod sebe získat tu jeho část, která má v gesci cenotvorbu, distribuci elektřiny a jadernou energetiku. Stát by to vyšlo na zhruba 250 miliard korun, ale pak by měl plnou kontrolu nad cenou elektřiny a mohl by ji zastropovat, aniž by narážel na odpor menšinových akcionářů.

PSALI JSME:
Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, těží z toho i ČEZ

S dělením ČEZ by totiž podle všeho měli problém menšinoví akcionáři. Nechtějí totiž, aby ČEZ stavěl jaderné bloky bez garance státu. Jenže nové jaderné bloky nutně potřebujeme. A když už by měl stát dávat garance, ať tedy pod sebe převezme celou jadernou energetiku ČEZ.

Druhá část ČEZ, sestávající třeba ze stávající divize obnovitelných zdrojů a dalších, by se obchodovala na burze, jako se tam nyní obchoduje celý ČEZ, a byla by polostátní, časem třeba i z větší části soukromá.

Postátnění jedné části ČEZ ovšem předpokládá vytěsnění části menšinových akcionářů. Je to citlivá věc. A stát by musel zvolit postup dojednaný právě s minoritáři, aby jej pak nečekala lavina žalob a soudních pří. Ale sami menšinoví akcionáři navrhují postupy, jak ČEZ rozdělit, aniž by se cítili poškozeni.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Francie znárodní elektrárenskou společnost EdF. Dojde i ke znárodnění českého ČEZ?

Zavřít reklamu ×
  1. Chtěl bych jenom poopravit tvrzení, že jaderná energetika EU není závislá na Rusku. Zrovna ta naše česká jaderná energetika na Rusku ale závislá je, nahrazení ruského jaderného paliva v ruských jaderných blocích jiným není až tak triviální věc.

  2. Chtěla bych podotknout ,že vláda opravdu nic neudělá,protože nechce-vyhovuje jí to tak jak to je bohužel.

  3. Nerozumim tomu. Cesky stát vlastni temer 70% CEZu. Ma právo rozhodovat. Jen musi jednat s peci radneho hospodare, coz nutne neznamena maximalizovat zisk. Napriklad na Slovensku, ktere vlasni pouze 34% SE se akcionari „dobrovolne“ rozhodli podporit zastropovani cen vymenou za slib, ze stat neuvali vysokou sektorovu dan. Je mi lito, ale tak neakceschopnou vladu jsme od listopadu snad jeste nemeli.

Napsat komentář: petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.