Asijské akcie zareagovaly růstem, nejvíce ty čínské. Polepšily si také akcie japonské, neboť právě i Japonsko je obchodní válkou zprostředkovaně negativně zasaženo.
Trump odložil zavedení dodatečných cel, neboť – jak říká – vidí v dosavadních jednáních s Čínou posun. A to v klíčových oblastech ochrany duševního vlastnictví, technologického transferu, zemědělství, služeb či v měnových otázkách.
Již od minulého týdne se šušká, že Čína se zavázala k odkupu dodatečných třiceti miliard ročně americké zemědělské produkce. Uvážíme-li, že třeba v roce 2017 odpovídal celkový zemědělský export Spojených států do Číny nějakým 24 miliardám dolarů, šlo by o významnou vzpruhu americkým zemědělcům, z jejichž řad se rekrutuje podstatná část Trumpových voličů. Čína by mohla v opětovně navýšených objemech dovážet například sójové boby a olej a z nich, kukuřici, drůbež či bavlnu.
Peking prý už také souhlasil s tím, že bude udržovat stabilní hodnotu čínské měny renminbi a nebude se tedy snažit jejím oslabováním zmírňovat dopad uvalených amerických cel.
Trhu tak během dnešního dosavadního obchodování trochu pokazila náladu až čínská státní tisková agentura Nová Čína, která varovala, že v poslední fázi budou vzájemné negociace Pekingu a Washingtonu obtížnější.
Střízlivý pohled sdílí i většina ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Z 29 respondentů jich jen jedenáct míní, že Trump už žádná dodatečná cla na čínské zboží neuvalí. Osmnáct ekonomů však stále soudí, že ano, a to nejčastěji se zpožděním více než tří měsíců za termínem 1. března, kdy mělo příměří původně končit.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
