Od začátku letošního roku je první zmíněný index téměř deset procent pod svými historickými maximy a druhý dokonce více než 13 procenta. Některé akcie jsou však na tom ještě mnohem hůř.
Americká automobilka Tesla, která byla díky blízkosti svého CEO Elona Muska k Donaldu Trumpovi považována za jednoho z hlavních příjemců euforie na trzích, klesla ze svých cenových maxim už o více než 50 procent a aktuálně je dokonce o přibližně deset procent níže, než byla před volbami.
Indexy, jako celek, se tedy nacházejí na nejnižších hodnotách za posledního půl roku. Jde o poměrně paradoxní situaci, protože pokles trhů je způsoben především americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Ten byl před prezidentskými volbami v USA považován za lepšího kandidáta pro akciové trhy než jeho soupeřka Kamala Harrisová. Od Trumpa si totiž investoři slibovali velkou podporu domácí ekonomiky, vysoké výdaje, deregulaci některých odvětví a snížení či alespoň nezvyšování daní jako kompenzaci rostoucího deficitu.
Je to ale právě Donald Trump, kdo stojí za výprodeji. Krátce po nástupu do úřadu totiž začal hrozit několika zemím a ekonomickým celkům zavedením cel. Mnohé státy začaly hovořit o odvetných clech a dalších opatřeních.
Cla jsou v podstatě bariérou mezinárodního obchodu, která zhoršují ekonomické vztahy a působí proinflačně. Zpravidla zdražují spotřebu domácím obyvatelům, protože zahraniční výrobky jsou kvůli nim dražší, než by byly bez cel.
Odhady se sice různí, ale většina analytiků a institucí předpokládá, že cla mohou letos negativně ovlivnit růst americké ekonomiky až o několik procentních bodů. Kromě toho bude muset americká centrální banka (Fed) pravděpodobně kvůli vyšší inflaci držet úrokové sazby déle na vyšší úrovni, což je další negativní faktor pro ekonomiku a akciové trhy.
O víkendu Donald Trump v jednom z rozhovorů naznačil, že nemůže vyloučit, že se USA kvůli clům dostanou do recese, a právě tato informace v pondělí vyděsila investory. Akciové trhy se totiž stále nacházejí relativně vysoko a lze říci, že akcie jsou z hlediska ocenění – s výjimkou krátkého období během pandemie – nejdražší od prasknutí dot-com bubliny.
Při tak vysokém ocenění akcií mají trhy tendenci prudce reagovat na negativní zprávy, což se nyní projevuje výraznými pohyby na akciových trzích. Korekce téměř deset procent je z tohoto pohledu již relativně výrazná a prudká.
Nicméně pokud se podíváme na historii indexu S&P 500 za posledních téměř sto let, zjistíme, že korekce o deset procent přichází na trh v průměru více než jednou ročně.
Z tohoto pohledu tedy nejde o nic nečekaného či extrémního, ale o relativně častý jev, který se nijak výrazně neodlišuje od historického standardu. Přesto však platí, že navzdory očekáváním a slibům se Donald Trump v prvních měsících svého mandátu ukazuje jako negativní faktor pro akciové trhy.
Autor je analytik finančních trhů společnosti XTB
(Redakčně upraveno)
