Trumpovy turecké sankce poškozují české oceláře

Názor
Americký prezident Donald Trump se zapřisáhl, že Turecko za jeho syrskou vojenskou operaci a zintenzivňující boj proti tamním Kurdům stihnou obří sankce. Ty jsou však ve skutečnosti zatím mírnější, než jaké žádají jak demokratičtí, tak i republikánští kongresmani.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Trumpova administrativa vychází z toho, že mnohdy postačí pouhá hrozba sankcí, aby jejího adresáta odradila od dobyvačného či jinak ohrožujícího jednání. Navíc Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo cestuje do Turecka, aby situaci zklidnil, takže vyhrocené sankce by v tuto chvíli mohly být kontraproduktivní.

Trump tedy zatím zjevně nehodlá konflikt s Ankarou stupňovat. Ostatně Pompeo nemá v Ankaře ani žádat stažení tureckých vojsk ze severní Sýrie, nýbrž pouze příměří a utišení bojů na již obsazeném území.

Loni Trumpova administrativa zvýšila celní sazbu na dováženou tureckou ocel na 50 procent, ovšem letos v květnu ji zase snížila zpátky na 25 procent. Nyní ji Trump opětovně zvyšuje. Dovoz turecké oceli do USA se po letošním snížení cla však už nevrátil na původní úroveň, takže například letos v srpnu byl meziročně o 88 procent nižší. Turci totiž mezitím našli jiná odbytiště. Turecká ocel například ve vyšší míře směřuje na evropské trhy, což přidělává vrásky na čele třeba i českým nebo slovenským ocelárnám.

PSALI JSME:
Tah na branku si už od průmyslu slibovat nelze. Je v útlumu

Potenciální zpřísnění Trumpových sankcí vůči Turecku však představuje problém nejen pro evropské oceláře, ale také evropské bankéře. Turecko je totiž vysoce závislé na financích ze zahraničí. Toto financování by ale mohlo v důsledku sankcí vyschnout. Nejde přitom o žádné malé peníze, nýbrž zhruba o 170 miliard dolarů, tedy dvacet procent tureckého hrubého domácího produktu.

Trumpovy sankce by totiž zřejmě nakonec přiměly zejména západoevropské banky, jako je UniCredit, aby se z Turecka stáhly, tedy aby se částečně či zcela zbavily podílu v tureckých bankách. Loňskou krizi turecké měny liry ještě vydržely, při druhém obdobném otřesu by však takovou trpělivost čelit dalším ztrátám mít nemusely. I když je pravda, že lira zatím na hrozbu amerických sankcí nijak výrazněji nereaguje.

Kromě italské banky UniCredit mají značné angažmá v tureckém bankovnictví také španělská banka BBVA nebo francouzská BNP Paribas. Jen v příštích dvanácti měsících dojde v Turecku do splatnosti 60 miliard dolarů cizoměnového dluhu. Případný masivní odliv zahraničního kapitálu ze země, podnícený americkými sankcemi, by tak mohl způsobit vážný ekonomický otřes, protože v oslabené liře bude splácení cizoměnového dluhu pochopitelně mnohem obtížnější.

Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
OECD zhoršuje odhad růstu české ekonomiky

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Ceny ve stavebnictví stále rostou

Investoři i drobní stavebníci už mnoho měsíců doplácejí na rostoucí ceny ve stavebnictví, které jim výrazně zvyšují náklady. A nic se na tom stále nemění, zdražování stále pokračuje. Podle aktuálních dat Českého …

Meziroční stagnace cen v průmyslu

Ceny v průmyslu se meziměsíčně snížily o jednu desetinu procenta, zatímco naše i tržní prognóza predikovala mírný nárůst za březen. V meziročním srovnání ceny v tomto sektoru stagnovaly, a to navzdory vyskytujícím …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?