Prvotní tržní reakce byla ve směru silnějšího dolaru, vyšších dluhopisových výnosů, a to zejména na delším konci, což reflektuje obavy ohledně růstu zadlužení americké ekonomiky, a růstu akciových indexů, které v USA během týdne pokořily historická maxima díky očekávanému pozitivnímu dopadu Trumpovy administrativy na korporátní sektor.
Naproti tomu eurový trh zachvátila nejistota vzhledem k možným negativním dopadům na již tak trápící se ekonomiku eurozóny. Obecně je Trumpův volební program spojen s rizikem vyšší inflace, hlubších deficitů veřejných financí a zvýšené geopolitické nejistoty, zároveň ale zřejmě USA přinese vyšší hospodářský růst. Otázkou ale je, do jaké míry se volební program nakonec stane skutečností.
Čtvrteční zasedání amerického Fedu, centrální banky USA, přineslo očekávané snížení klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů do rozmezí 4-4,75 procenta. Pokračování dalšího uvolňování měnové politiky zůstává však vysoce závislé na příchozích datech a indikací pro prosincový „cut“ (snížení, pozn. red.) bylo pomálu. Americká centrální banka vidí rizika pro inflaci a trh práce jako vyrovnaná.
Pokud by na straně jedné nedávné zvýšení inflace mělo delší životnost, tak by to tlačilo Fed do méně „cutů“, naopak silnější ochlazení trhu práce by volalo po výraznějším snížení úrokových sazeb. Ohledně nejasnosti budoucích politik zvoleného prezidenta Trumpa je podle slov Jeroma Powella příliš brzo na diskuse kolem případné reakce měnové politiky. Náš výhled pro Fed zůstává beze změny.
Na prosincovém zasedání čekáme další snížení o 25 bazických bodů a v příštím roce v úhrnu pokles klíčové sazby o 100 bazických bodů. Rizika ale vidíme ve směru pomalejšího uvolňování měnové politiky. To rovněž reflektoval finanční trh, který polevil sázky na míru snižování sazeb v příštím roce. Budoucí kontrakty nyní implikují pokles o zhruba dalších 90 bazických bodů do konce příštího roku.
Česká národní banka (ČNB), podobně jako Fed, snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů a nenabídla příliš indikací pro prosincové zasedání. Rozhodnutí bylo 5:2, když jeden člen hlasoval pro stabilitu sazeb a jeden pro výraznější snížení o 50 bazických bodů. Další snižování sazeb bude podle slov guvernéra Aleše Michla ČNB „pečlivě zvažovat“.
V pátečním rozhovoru pro Bloomberg TV ještě přidal na tomto tónu, když dodal, že bankovní rada již polemizuje nad případným pozastavením snižování úrokových sazeb v dalších měsících. Nová prognóza centrální banky na jedné straně přehodnotila ekonomický růst a úrokové sazby níže, straně druhé inflaci zase výše a korunu k slabším úrovním.
Inflace by podle ní měla v roce 2026 v průměru činit 2,6 procenta. Trvající slabost ekonomiky podle nás bude nadále vytvářet tlak na další pokles sazeb, a to o 25 bazických bodů na každém zasedání až do května 2025, kdy by dvoutýdenní repo sazba měla dosáhnout tří procent. Rizika jsou ale vychýlená k pomalejšímu dosažení této úrovně.
Tuzemská data tento týden víceméně potvrdila přetrvávající slabost české ekonomiky. Jen pozvolné pokračování oživování spotřebitelské poptávky ukázaly tržby z maloobchodu a služeb, když v maloobchodu (bez prodejů aut, pozn. aut.) jen mírně rostly o 0,2 procenta meziměsíčně a ve službách zase dále klesaly (-0,1 % m/m).
Průmyslová a stavební produkce v září meziměsíčně citelně poklesly (-1,1 % a -5,5 % m/m). To částečně ovlivnily i zářijové povodně, jejichž dopady budou, zejména v průmyslu, nejspíše citelné i v říjnu. Bilance zahraničního obchodu ale zůstala zvýšená na 21,3 miliardy korun v září, když reflektovala silný vývoz aut.
Ve stejném duchu i německá průmyslová produkce příliš nepotěšila, když meziměsíčně v září klesla o 2,5 procenta, zatímco konsensus očekával pokles o jedno procento. To však následovalo srpnový nárůst o 2,6 procenta.
Navíc dříve zveřejněné tovární objednávky naopak překvapily pozitivně, když v září meziměsíčně narostly o 4,2 procenta, byť po předchozím výrazném poklesu. Celkově ale nepříznivá situace v německém průmyslu neznačí dobré zprávy pro tuzemské průmyslníky, jejichž výroba bude zřejmě nadále omezená nevýkonnou německou ekonomikou.
Poté, co dolarové sazby ostře narostly, po výsledcích amerických voleb ve zbytku týdne tento pohyb korigovaly. V mezitýdenním srovnání jsou již dokonce nižší o téměř 10 bazických bodů, zejména na delších splatnostech.
Eurové sazby jsou níže o 7-15 bazických bodů oproti minulému pátku, a to především na kratším konci spojeným s očekáváním snižování sazeb ECB, což mohlo být v reakci na rostoucí obavy o ekonomiku eurozóny s Trumpovým nástupem do prezidentského úřadu. Naproti tomu i přes zmiňované riziko pozastavení snižování sazeb ČNB korunové sazby spadly v tomto týdnu až o 20 bazických bodů.
Dolar během týdne citelně posílil vůči světovým měnám, vůči euru o 0,8 procenta. Středoevropské měny sice nejdříve ostře oslabily, aby poté výrazně korigovaly a v mezitýdenním srovnání navzdory zvýšené rizikové averzi posílily. Česká koruna vůči euru zpevnila o 0,5 procenta ke 25,20 CZK/EUR, podobně posílil i maďarský forint, zatímco polský zlotý získal 0,8 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
