Tuny jídla v popelnicích. Lidí, kteří nechtějí plýtvat, je dvojnásobek

Průzkum
Pokud je možné najít něco pozitivního na koronavirové pandemii, mohlo by to být povědomí domácností o plýtvání potravinami. Podle nejnovější zprávy Výzkumného institutu Capgemini to byla vedle jiných důvodů právě pandemie, během níž se počet lidí, kteří chtějí omezit plýtvání s potravinami, zdvojnásobil. Redakce FAEI.cz má výsledky studie k dispozici.
Během pandemie se zdvojnásobil počet lidí, kteří chtějí omezit plýtvání s potravinami. Ilustrační foto: Pixabay.com

Výzkumu s názvem „Proč je plýtvání potravinami problémem všech“ se zúčastnilo deset tisíc spotřebitelů a vedoucích pracovníků tisícovky velkých organizací z oblasti výroby a prodeje potravin.

Ukázalo se, že zatímco před rokem 2020 si problém s plýtváním potravinami uvědomovalo 33 procent lidí, v současné době je to 72 procent. Důvodem jsou rostoucí ceny potravin, problémy s dodavatelskými řetězci, pandemie a zvyšující se povědomí o udržitelnosti.

Veřejnost si přitom uvědomuje vlastní podíl viny na plýtvání (60 % dotázaných), téměř dvě třetiny z nich (61 %) má ovšem současně pocit, že by výrobci i prodejci měli dělat více, aby se plýtvání potravinami omezilo. A mírně nadpoloviční podíl spotřebitelů se cítí zklamán, protože se podle něj podniky o problém dostatečně nezajímají.

PSALI JSME:
Konec plýtvání? Karanténa naučila Čechy šetrnosti

Málo srozumitelné informace

Ačkoliv 60 procent dotazovaných organizací prohlašuje, že se snaží svým zákazníkům pomoci omezit plýtvání potravinami, například vysvětlováním pojmů jako „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“, poskytnuté informace považuje za jasné a srozumitelné pouze 39 procent zákazníků.

Dotazovaní by si proto přáli zlepšení v oblastech, jako jsou inovace výrobků a jejich balení, srozumitelnost etiket či detailní informace o výrobku a jeho cestě na pulty, například prostřednictvím QR kódu na obalu.

„Podobná opatření mohou firmám pomoci získat důvěru zákazníků. Jednadevadesát procent spotřebitelů tvrdí, že k nákupu raději zvolí výrobce a prodejce, kteří zveřejňují informace o plýtvání potravinami, a padesát osm procent zvýší své útraty u těch firem, které k zamezení plýtvání potravinami podnikají aktivní kroky“ řekl Ondřej Valvoda, ředitel Capgemini Česká republika.

PSALI JSME:
Lidé vyhodí 13krát víc potravin, než si myslí

Hledání informací

S plýtváním a ztrátami přitom mohou pomoci moderní technologie. „Společnosti je mohou využít k tomu, aby spotřebitelům pomohli vyhnout se plýtvání, motivovali zaměstnance k proaktivnímu přístupu a posílili celkové veřejné povědomí o plýtvání potravinami,“ poznamenal Valvoda.

Zákazníci se ale také sami snaží hledat nové způsoby, jak plýtvání potravinami zamezit. Pouze třetina jich přitom získává potřebné informace o zvýšení trvanlivosti potravin přímo od výrobců či prodejců (například z etiket či reklam, pozn. aut.). Většina zákazníků se ale raději spoléhá na jiné zdroje – přátele, rodinu, internet a sociální média.

Vyhledávače na sociálních sítích evidují meziročně 80procentní nárůst dotazů ohledně prodloužení životnosti potravin. Mezi hlavní důvody zvýšeného zájmu patří především úspora nákladů (56 %). Dále jsou to obavy z hladu ve světě (52 %) a klimatické změny (51 %).

PSALI JSME:
Obyvatel sídliště vyhodí ročně 33 kilogramy potravin

Kde všude se plýtvá

I když je snižování plýtvání potravinami ve fázi maloobchodu a spotřeby důležitým aspektem, větší část problému se odehrává mimo domácnosti a pulty prodejen. Daleko více potravin se totiž ztrácí během výroby a distribuce (1,5 miliard tun oproti 931 milionům tun, pozn. aut.).

Zpráva Capgemini uvádí, že důvodem je nekoordinovaný přístup k řešení potravinového odpadu a ztrát v celém potravinovém řetězci. Maloobchodníci a výrobci potravin zaměřují na snížení plýtvání ve fázi prvotní logistiky (44 % maloobchodníků a 50 % výrobců) a při zpracování a balení potravin (43 % maloobchodníků, 46 % výrobců).

Mnohem méně subjektů ale věnuje stejnou pozornost samotné zemědělské produkci (22 % maloobchodníků a 23 % výrobců) nebo finálnímu skladování na konci potravinového řetězce (18 % maloobchodníků a 21 % výrobců).

PSALI JSME:
Češi plýtvají jídlem, ale stydí se za to?

Vzhledem k mezinárodnímu pohybu potravin je pro výrobce i prodejce často složité získat přehled, kde, kdy a v jakém množství dochází ke ztrátám a plýtvání potravinami.

„Využívání technologických řešení, jako je předpovídání poptávky na základě dat, sledování teploty a řízení skladových zásob, pomůže podnikům zvýšit efektivitu a snížit náklady,“ uvedl Ondřej Valvoda z Capgemini Česká republika.Dodal, že agilní, inteligentní dodavatelský řetězec s ekosystémy pro sdílení dat a lepší spolupráce napříč širším hodnotovým řetězcem urychlí změny a sníží ztráty i plýtvání.

„Firmy si musí stanovit cíle, měřit pokrok a mít správnou strukturu řízení, aby pochopily základní příčiny plýtvání a mechanismy nápravy. Při správném využití technologií mohou organizace sledovat, vyhodnocovat, reportovat a snižovat plýtvání potravinami, a to v celém hodnotovém řetězci,“ uvedl.

PSALI JSME:
Češi nadávají na drahé máslo a ročně vyhodí 830 tisíc tun jídla

Více než tři ze čtyř organizací v průzkumu (77 %) se zavázaly k naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, které počítají s 50% snížením plýtvání potravinami na obyvatele v maloobchodě a u spotřebitelů a také na omezení ztrát potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců včetně ztrát po sklizni, a to do roku 2030. Pouze 15 procent organizací však uvedlo, že svých cílů dosáhlo, nebo je na dobré cestě.

Potraviny jako kompost

Možností, jak omezit plýtvání potravinami, je přitom více. Například v českých jídelnách, restauracích nebo kavárnách se každý rok vyhodí až 27 tisíc tun jídla. Přitom by se dal přeměnit na kompost, který posléze poslouží k vypěstování dalšího jídla.

Spolek Kokoza, který pomáhá lidem, firmám, restauracím a dalším organizacím třídit ve městech bioodpad, kompostovat a pěstovat bylinky, ovoce a zeleninu, spustila nedávno celorepublikovou osvětovou kampaň na toto téma. Cílem je upozornit na uzavřený cyklus jídla a pomoci ho zavádět v kavárnách a restauracích ve všech krajích v republice.

PSALI JSME:
„Živé kuře, nebo krávu byste do odpadu nevyhodili,“ říká Martin Prokop

„Kompostování v gastroprovozu je důležité a může s ním začít opravdu každý podnik,“ řekla při představování kampaně Denisa Lešková ze společensky prospěšného podniku Kokoza. Organizace připomněla, že z tisíců tun vyhozeného bioodpadu tvoří z 50 procent kuchyňské zbytky, z 30 procent nesnězené jídlo a z 14 procent jídlo neprodané.

Spolek představil videospot „Nesuď podle slupky a začni kompostovat“ zaměřený právě na třídění a opětovné využití biodpadu. Tento koncept je známý také pod anglickými výrazy „foodloop“ či „food cycle“.

Představuje cyklický život potravin/surovin od přípravy pokrmů v kuchyni, přes zpracování organických zbytků, kompostování, vrácení do půdy v podobě hnojiva a následnou sklizeň zdravých a lokálních potravin, které se opět dostávají na jídelní stůl.

PSALI JSME:
Na skládkách stále končí energeticky využitelný odpad

Zavřít reklamu ×
  1. A není důvod v kvalitě produktu. Příklad, koupil jsem kuře zabalené v průhledném plastu uzavřené igelitem. Po otevření doma opláchnutí a vložení na plech a pečení. A teprve při píchnutí do pečeného ten smrad. Ale až po protržení kůže. No sežral to pes. Toť moje zkušenost.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Češi citelně omezují své nákupy

Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB