Hlavním důvodem jsou přetrvávající dozvuky silných pátečních dat z amerického trhu práce, která ukázala, že největší světová ekonomika je stále ve velmi dobré kondici a naplňuje se scénář „bez přistání“. Tento pohled ostatně potvrzuje i náš nowcast, který odhaduje růst amerického hrubého domácího produktu (HDP) ve třetím čtvrtletí okolo čtyř procent (anualizovaně, pozn. aut.).
Jinými slovy, Fed zřejmě nebude mít prostor jít se sazbami dolů tak agresivně, jak si trhy myslely ještě na konci září. Proto peněžní trh v posledním týdnu citelně přehodnotil výhled na politiku Fedu – zatímco ještě na konci září počítal s 50bodovým snížením sazeb v listopadu, aktuálně počítá s 90% pravděpodobností se standardním 25bodovým „cutem“. To je koneckonců v souladu s dřívějšími komentáři šéfa Fedu Jeroma Powella, který signalizoval pozvolnější posun měnového kormidla.
Vyšší úrokové sazby delších splatností se ze Spojených států přelévají také do Evropy a Česka. A to nehledě na fakt, že ECB (Evropská centrální banka) v příštím týdnu pravděpodobně sníží úrokové sazby, povzbuzená nižší inflací a slabým hospodářským růstem (náš nowcast ukazuje na přibližnou stagnaci ve třetím kvartále). Probíhající zpřísnění finančních podmínek může být pro ECB fakticky dalším argumentem, proč přehodnotit původní záměry a dále uvolnit měnovou politiku.
Krátkodobě nelze vyloučit pokračující posun delších sazeb vzhůru, terén je však extrémně nejistý. A to nejen kvůli americkým prezidentským volbám (5. listopadu), probíhajícímu cyklu snižování sazeb ze strany Fedu a ECB, ale nově také geopolitice, resp. eskalaci napětí na Blízkém východě. Do toho se o své slovo hlásí rovněž Čína s masivními fiskálními impulsy. S jistotou tak lze říci jediné: Kombinace volatilní (geo)politiky a makra slibuje extra turbulentní podzim.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)