Turecko na hraně finanční krize

Analýza
Dvakrát do téže řeky nevstoupíš… Turecko pod vedením prezidenta Erdogana je bezpochyby jednou z mnoha výjimek z tohoto pravidla. Hlava státu opět neodolala pokušení a výrazně zasáhla do chodu centrální banky, když před necelými dvěma týdny po pouhých pěti měsících vyměnil jejího guvernéra.
Turecká ekonomika by letos měla profitovat z postcovidového oživení domácí i zahraniční poptávky a z částečného návratu turistů. Ilustrační foto: FAEI.cz

Přitom na podzim to vypadalo nadějně. Na začátku listopadu Erdogan odvolal svého zetě Albayraka z pozice ekonomického „superministra“ a vyměnil guvernéra centrální banky. Novým guvernérem se stal technokrat s dobrou pověstí Aqbal.

Pod jeho vedením centrální banka implementovala ortodoxní politiku – přihlásila se rozhodně k režimu cílování inflace, zanechala intervencí na devizových trzích, uvolnila regulaci bank omezující likviditu trhu, a hlavně zvýšila úrokové sazby o 8,75 procentního bodu na 19 procent.

Právě tady patrně nový guvernér zasáhl neuralgický bod prezidenta Erdogana. „Politické zvíře“ v něm považuje vysoké úrokové sazby za škodlivé pro ekonomický růst, a tím pádem i pro podporu voličů. Jako muslim vnímá Erdogan rozpor úrokových sazeb s většinovou tradicí islámského zvykového práva a možná i věří ve svou často opakovanou tezi o vysokých úrokových sazbách jako příčině vysoké inflace.

Jak tedy vysvětlit poslední události? Domnívám se, že motivace je primárně politická. V posledních týdnech jsme byli svědky řady změn na klíčových ekonomických postech ve vládních agenturách. Vláda zesílila tlak na kurdskou opoziční stranu. Prokuratura požaduje její zákaz a několik jejích prominentních členů ztratilo mandát na základě obvinění z podpory terorismu.

PSALI JSME:
Turecká centrální banka prudce zvyšuje sazby v obraně před inflací

To může nasvědčovat na přípravy na případné vyvolání předčasných voleb, které by se dle řádného termínu měly konat až v roce 2023. V takové situaci se může hodit plná kontrola nad klíčovými institucemi v zemi. Proto se investoři obávají scénáře uvolnění měnové politiky a vládou řízeného boomu levných úvěrů, jak tomu bylo v předchozích volebních cyklech.

Výsledkem by byla opětovná destabilizace ekonomiky. Pokles inflace či vysokého deficitu běžného účtu by se odložil na neurčito a Turecko by zůstalo uvězněno ve smyčce oslabující měny, vysoké inflace a vysokých nominálních úrokových sazeb.

Nicméně možný je i jiný výklad událostí. Je možné, že změny v centrální bance jsou primárně o snaze nabídnout atraktivní posty novým věrným stoupencům a nedojde k faktické změně politiky. Tomu by nasvědčovala Erdoganova rétorika z posledních měsíců, kdy politiku centrální banky podporoval.

Každopádně i v tomto případě bude muset turecká centrální banka přesvědčit investory skutky, tedy udržovat vysoké úrokové sazby a nepodlehnout pokušení intervenovat na měnových trzích, což jí ostatně neumožňuje ani nízký stav tureckých devizových rezerv.

PSALI JSME:
Turecká lira se prudce propadá, zemi hrozí měnová krize

I v tomto pozitivním případě však budou výsledkem vyšší úrokové sazby, slabší měna a vyšší inflace oproti situaci, kdyby si Erdogan svůj poslední zásah odpustil.

První příležitost k záchraně důvěryhodnosti bude mít turecká centrální banka na zasedání 15. dubna. Pokud ponechá úrokové sazby na aktuálních 19 procentech a bude pokračovat v jestřábí rétorice předchozího vedení, mohli bychom vidět stabilizaci situace.

Část investorů by mohly nalákat jedny z nejvyšších úrokových sazeb na světě a nízká cena tureckých aktiv, kterou prohloubil propad turecké liry o více než 15 procent od poslední změny ve vedení centrální banky. Nepodaří-li se důvěru investorů obnovit, pak by mohlo dojít k dalšímu dvoucifernému propadu měny.

Ten může vyvolat paniku mezi tureckými domácnostmi a firmami, které zatím poslední události ponechaly relativně klidné. Pak by Turecku nezbylo než sáhnout do arzenálu administrativních opatření, která ztíží možnosti spekulovat na další pokles měny a částečně omezí konvertibilitu měny.

PSALI JSME:
Turecká lira padá do propasti

Turecku každopádně hrozí, že zůstane zemí s vysokou mírou dolarizace finančního systému, kdy liru zastupují ve funkci uchovatele hodnot a transakční měny alternativy jako dolar, euro či zlato.

Nicméně není nutné všechno vidět černě. Kromě atraktivního ocenění se Turecko může spolehnout na flexibilní a vysoce konkurenční privátní sektor, který má s propady měny a turbulencemi na finančních trzích bohaté zkušenosti. Turecká ekonomika by letos měla profitovat z postcovidového oživení domácí i zahraniční poptávky a z částečného návratu turistů.

V neposlední řadě zůstávají příznivé i vnější podmínky. Globální ekonomika oživuje a hlavní centrální banky udržují extrémně uvolněnou měnovou politiku, což násobí hlad investorů po atraktivních investičních příležitostech, mezi nimiž se s odstupem několika měsíců může ukázat právě Turecko.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Erdoganovo megalomanství žene Turecko do krize

Zavřít reklamu ×
  1. Tak, co jste nám vlastně řekl, Turecká ekonomika na tom není dobře, může být hůř, ale i lépe. Fakt dobrý článek o ničem.

  2. Zasahování? Nezdá se vám to povědomé? U nás zasahují – pokud mohou i nemohou do všeho B.a Z.
    Ještě, že nemohou do věcí centrální banky.Ovšem B.před nedávnem chtěl.

Napsat komentář: Šmíd Václav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Péči za odebraná týraná zvířata vymáhejte po majiteli, radí ombudsman

Analýza
Na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka se výjimečně neobrátila soukromá osoba, ale radnice. Prachatičtí úředníci se zabývají rozsáhlým případem týrání zvířat, rozhodli o odebrání 26 koní, 15 psů, 6 koček a 112 holubů do předběžné náhradní péče. Jenže péče o zvířata stojí stovky tisíc korun měsíčně, což je pro městský úřad značný zásah do rozpočtu. Ombudsman doporučil postup, který mohou využít i jiné úřady …