Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o jedno procento, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 procenta.
Na slabý výkon ekonomiky nadále působila hlavně klesající spotřeba domácností. Tempo jejího mezičtvrtletního poklesu se zmírnilo z -2,8 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na stále výrazných -1,2 procenta v letošním prvním kvartálu.
Výdaje domácností se tak v reálném vyjádření snižovaly již šest čtvrtletí v řadě a oproti předpandemickému období byly v letošním prvním čtvrtletí nižší o 9,2 procenta. Spotřebitelský sentiment sice zaznamenal na začátku roku zlepšení, reálné mzdy byly však pravděpodobně i nadále meziročně výrazně nižší.
Zhoršení kupní síly domácností způsobené vysokou inflací tak podle všeho zůstalo hlavním důvodem klesající spotřebitelské poptávky. Přetrvávající slabost celkové tuzemské poptávky potvrdily i klesající fixní investice. Jejich objem byl v prvním kvartálu mezičtvrtletně nižší o 1,8 procenta po předchozím poklesu o 1,1 procenta.
Pokles spotřeby domácností vyvažoval výrazně vyšší čistý vývoz. Jeho příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP v prvním kvartálu činil 3,3 procentního bodu. Jde o druhý nejvyšší údaj časové řady dostupné od roku 1996, když vyšší byl tento příspěvek jen ve třetím čtvrtletí roku 2020, tedy po odeznění první vlny covidové pandemie.
Na silných číslech českého exportu se podílelo oživení průmyslu související se zmírněním problémů v dodavatelských řetězcích. Rozpracované výrobky z předchozích měsíců kvůli chybějícím součástkám tak mohly být dokončeny a vyskladněny.
To dokládá i výrazný pokles stavu zásob, který částečně kompenzoval vyšší příspěvek čistého vývozu. Na vyšší čistý vývoz působila i výše zmíněná slabá domácí poptávka. Zatímco tak objem vývozu mezičtvrtletně v letošním prvním čtvrtletí vzrostl o 2,5 procenta, objem dovozu se snížil o 1,3 procenta.
Spotřeba vlády pokračovala v rychlém růstu v důsledku expanzivního charakteru fiskální politiky, ten byl viditelný i ve vývoji hrubé přidané hodnoty. Mezičtvrtletně byla spotřeba vlády v letošním prvním čtvrtletí vyšší o 1,9 procenta, a to již po výrazném růstu o 3,8 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2022.
Hlavní vliv zde pravděpodobně měly opatření související s drahými energiemi, od začátku letošního roku pak zejména zavedení cenových stropů. Zvýšení dotací na produkty z tohoto titulu vysvětluje silný mezičtvrtletní nárůst hrubé přidané hodnoty o 0,8 procenta, který tak kontrastuje s pouze stagnujícím HDP.
Oproti naší prognóze z konce dubna, která předpovídala mezičtvrtletní růst HDP v prvním čtvrtletí o 0,2 procenta, byla skutečnost nakonec mírně horší. Stála za tím především slabší domácí poptávka, ať už jde o spotřebu domácností či fixní investice. K výraznějšímu poklesu, než s jakým jsme počítali, došlo u zásob. To však bylo na druhou stranu kompenzováno oproti naší prognóze vyšším příspěvkem čistého vývozu.
Také prognóza České národní banky počítala s mírným růstem ekonomiky. Centrální banka předpovídala mezičtvrtletní růst HDP v prvním čtvrtletí o 0,1 procenta. Stejně tak i v jejím případě byla spotřeba domácností oproti prognóze nižší.
Za celý letošní rok očekáváme růst ekonomiky o 0,6 procenta, rizika se však aktuálně koncentrují na straně možného horšího výsledku. Tato rizika souvisí především s posledními slabými předstihovými indikátory, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
