Dalším zdrojem růstu byly fixní investice se svým příspěvkem 0,2 procentního bodu. Zde svůj vliv sehrává příliv peněz z fondů EU i investice spojené se zelenou politikou. Čisté exporty naopak mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procentního bodu snížily.
Příspěvek spotřeby domácností byl jen velmi mírně záporný (-0,02 p.b.), což je vzhledem ke slabé spotřebitelské důvěře poměrně překvapivé. Vzhledem k lepšímu vývoji spotřeby domácností, než jsme my i Česká národní banka přepokládali, je aktuální výsledek spíše proinflační.
Stále tak předpokládáme, že centrální banka v listopadu přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Pro úplnost dodejme, že v meziročním srovnání ekonomika rostla ve druhém, čtvrtletí o 3,7 procenta.
Z pohledu přidané hodnoty k mezikvartálnímu růstu nejvíce přispělo odvětví služeb (0,4 p.b.), mírně kladný příspěvek vykázal i zpracovatelský průmysl, obchod a ostatní průmysl. Naopak mírně z růstu ukrojilo stavebnictví (-0,05 p.b.).
Ve třetím čtvrtletí očekáváme mezičtvrtletní pokles HDP o 0,3 procenta, v tom čtvrtém pak o 0,7 procenta. Spotřeba domácností se bude podle nás ve zbytku letošního roku snižovat a poklesu se pravděpodobně nevyhne ani průmysl.
Za celý letošní rok ekonomika podle našeho odhadu vzroste o 2,5 procenta, v příštím roce pak její růst zpomalí na 1,7 procenta. Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Obnovení vyššího tempa růstu ekonomiky nicméně předpokládáme spíše až ve druhé polovině příštího roku, kdy by inflace měla již postupně slábnout, a vyšší růst nominálních mezd by měl tlumit negativní dopady na kupní sílu domácností.
Z celoročního úhlu pohledu v obou letech k růstu ekonomiky přispějí hlavně fixní investice, podpořené čerpáním finančních prostředků z EU, a čistý vývoz. Na jeho vyšší objem budou působit i nižší dovozy spojené s poklesem spotřeby domácností.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
