Za zmínku ale stojí, že zhoršení podmínek v německém zpracovatelském průmyslu nebylo v březnu zdaleka tak výrazné, jako v tom českém. Příslušný německý ukazatel – který tak jako v ČR sestavuje společnost Markit – vykázal v březnu hodnotu 45,4 bodu, zatímco ten český 41,3 bodu. V obou případech je hodnota ukazatele nižší než 50, což značí zhoršování podmínek z měsíce na měsíc. Český údaj je ovšem výrazně nižší než ten německý, což právě značí, že zhoršování podmínek v českém zpracovatelském průmyslu bylo rychlejší a závažnější než v tom německém.
Rozdíl obou ukazatelů je nejvyšší za celé období od srpna 2017, což svědčí o tom, že dopady koronavirové nákazy zasáhly český průmysl nebývale silně dokonce i v porovnání s další zemí, která je nákazou těžce zasažena. Na vyhodnocení úplnějšího dopadu nákazy na průmyslovou výrobu jak v Německu, tak v Česku je však třeba vyčkat, až budou k dispozici dubnová čísla, neboť například v ČR trvá nouzový stav od 12. března 2020, takže podstatná část březnové výroby nebyla situací kolem šíření nákazy ještě tak citelně ovlivněna, jak bude ovlivněna výroba dubnová.
Průmyslovou výrobu v ČR v letošním roce čeká mohutný propad, a to v rozsahu od patnácti do dvaceti procent. Ruku v ruce s tím se dostaví citelný pokles zaměstnanosti, který byl patrný částečně právě už v březnových číslech společnosti Markit – zaměstnanost klesla nejprudším tempem taktéž od krizového roku 2009. Bude ale hůř.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
